Constitutional Court dismisses constitutional complaint for lack of mandatory lawyer representation and formal requirements.
Tchéquie (CZ)
Synthèse Legislator
Généré par l'IAThe Constitutional Court rejected the joint constitutional complaint filed by three applicants against administrative court rulings. The applicants repeatedly submitted complaints without mandatory lawyer representation and without meeting statutory formal requirements, despite prior warnings from the Court. The Court deemed further instruction on these formalities ineffective and formalistic, thus dismissing the complaint under the relevant provision of the Constitutional Court Act.
Regeste Legislator
Généré par l'IA§ 30, § 31, § 34, § 72 of the Constitutional Court Act; A constitutional complaint must be filed with mandatory lawyer representation and specific formalities, and repeated failure to comply after warnings justifies dismissal without further instruction.
Mots-clés
Généré par l'IADispositions légales citées
Généré par l'IAJurisprudence citée
Généré par l'IATexte complet
Ústavní soud rozhodl dne 12. srpna 2015 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci společného návrhu stěžovatelů Aleny Houžvičkové, Ing. Jaromíra Houžvičky a Jana Houžvičky, všichni bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2015 č. j. 8 As 3/2015-19 a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 12. 2014 č. j. 31 Af 30/2013-132, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I. Společným návrhem ze dne 21. 7. 2015, doručeným Ústavnímu soudu dne 27. 7. 2015, Alena Houžvičková, Ing. Jaromír Houžvička a Jan Houžvička (dále jen "stěžovatelé") navrhli, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí "a z právních předpisů odstranil povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky (jejich osvobozením)."
Podání stěžovatelů není řádným návrhem na zahájení řízení před Ústavním soudem, neboť neobsahuje řadu zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stanovených náležitosti, především však stěžovatelé nejsou pro řízení zastoupeni advokátem (§ 30, § 31, § 34, § 72 zákona o Ústavním soudu).
Z předcházejících řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatelé (samostatně nebo společně) u Ústavního soudu vedli (z nedávné doby např. ve věcech
sp. zn. III. ÚS 1834/15
,
sp. zn. I. ÚS 1053/15
a
sp. zn. II. ÚS 1664/15
), se podává, že postup, jímž ignorují povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti, stěžovatelé volí opakovaně, ačkoliv byli Ústavním soudem mnohokrát poučeni, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, a vyzýváni k odstranění nedostatků návrhu.
Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé stěžovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. srpna 2015
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj