Legislator Jurisprudence & Législation
III.ÚS 3797/14 ECLI:CZ:US:2014:3.US.3797.14.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses petition for non-compliance with procedural rules and lack of lawyer representation.

Numéro de cause III.ÚS 3797/14
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected the petitioner's request to annul previous rulings due to alleged procedural violations and lack of legal counsel. The petitioner repeatedly filed petitions without a lawyer and without meeting formal requirements despite prior warnings from the Court. The Court dismissed the petition because the petitioner failed to correct these defects and because challenging the Court's own procedural decisions is inadmissible.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 30, § 31, § 34, § 43 odst. 1 písm. a) a e) zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court may reject a petition for non-compliance if the petitioner repeatedly fails to correct formal defects or lack of legal representation after warnings, and if challenging the Court's procedural decisions is inadmissible.

Mots-clés

Généré par l'IA
Constitutional Court procedure legal representation requirement formal defects in petition inadmissibility of challenge repeated procedural violations

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 30, § 31 of the Act on the Constitutional Court
§ 34 of the Act on the Constitutional Court
§ 72 para. 6 of the Act on the Constitutional Court
§ 43 para. 1 letter a) of the Act on the Constitutional Court
§ 43 para. 1 letter e) of the Act on the Constitutional Court

Jurisprudence citée

Généré par l'IA
II. ÚS 133/13
Constitutional Court dismisses constitutional complaint for failure to meet statutory requirements and lack of legal representation.
III. ÚS 3265/13
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to provide mandatory legal representation by an advocate.
IV. ÚS 2092/13
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirements.
III. ÚS 3401/13
Constitutional Court dismisses constitutional complaint for failure to meet statutory requirements and lack of legal representation.
III. ÚS 5/06
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement.
I. ÚS 987/09
Constitutional complaint dismissed for failure to comply with mandatory lawyer representation requirement under constitutional court law.
II. ÚS 1361/10
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement.
IV. ÚS 1273/10
Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of mandatory lawyer representation and procedural defects.
III. ÚS 3359/11
Constitutional Court dismisses constitutional complaint for lack of lawyer representation and formal defects.
I. ÚS 2346/09
Constitutional Court dismisses complaint against its own ruling as inadmissible and without legal effect.
II. ÚS 625/11
Constitutional Court dismisses second complaint on res judicata grounds regarding prior constitutional ruling on probation conversion.

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci návrhu Ing. Ing. arch. Marka Solmošiho, proti usnesením Nejvyššího správního soudu "č. j. 7 As 139/2014-337, č. j. 4 As 173/2014-75, č. j. 4 As 175/2014-75, č. j. 4 As 176/2014-75, č. j. 6 As 235/2014-107 a č. j. 2 As 182/2014-120" a proti "vydání písemnosti II. ÚS 3031/14 i proti postupu Ústavního soudu", takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 2. 12. 2014 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, v němž navrhovatel oponoval postupu Ústavního soudu ve věci

sp. zn. II. ÚS 3031/14

a též žádal, aby Ústavní soud pro porušení "jeho lidských práv" zrušil v záhlaví označená rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Podání navrhovatele nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu).

Z dalších řízení o ústavních stížnostech, jež navrhovatel u Ústavního soudu vedl a vede, se podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byl Ústavním soudem opakovaně poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti a vyzýván k odstranění uvedeného nedostatku podání (viz kupříkladu ve věci

sp. zn. II. ÚS 133/13

,

sp. zn. III. ÚS 3265/13

,

sp. zn. IV. ÚS 2092/13

,

sp. zn. III. ÚS 3401/13

), aniž tak učinil.

Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří.

Ústavní soud je však toho názoru (který vyjádřil ve své judikatuře opakovaně, srov. kupř. usnesení ze dne 26. 1. 2006,

sp. zn. III. ÚS 5/06

, ze dne 28. 4. 2009,

sp. zn. I. ÚS 987/09

, ze dne 18. 5. 2010,

sp. zn. II. ÚS 1361/10

, ze dne 18. 5. 2010,

sp. zn. IV. ÚS 1273/10

, a ze dne 29. 11. 2011 sp. zn. III ÚS 3359/11 a mnohá další, dostupná na http://nalus.usoud.cz), že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly navrhovateli objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se pak setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.

I v této věci se Ústavní soud v souladu s tradičním hodnocením nedostatku zastoupení navrhovatele (a ve shodě s mnoha z výše označených usnesení) tudíž uchýlil i zde k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudcem zpravodajem návrh navrhovatele bez jednání odmítl.

Shodný názor a postup zaujal Ústavní soud i v navrhovatelem kritizované věci

sp. zn. II. ÚS 3031/14

; směřuje-li nyní návrh též oproti tomuto usnesení Ústavního soudu, jde zjevně o návrh, jenž přípustný (v této části) není (srov.

sp. zn. I. ÚS 2346/09

,

sp. zn. II. ÚS 625/11

), což zakládá důvod pro jeho odmítnutí rovněž [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. prosince 2014

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj