Legislator Jurisprudence & Législation
DE FR IT EN
Analyser dans Legislator
I.ÚS 1000/14 ECLI:CZ:US:2014:1.US.1000.14.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses appeal for late appeal due to lack of proper legal advice. Stayer failed to exhaust remedies.

Numéro de cause I.ÚS 1000/14
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)
Ouvrir la source officielle Version Markdown lisible par machine (.md)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by a prisoner against the rejection of his conditional release application. The stayer argued that the lower court failed to properly inform him about the appeal deadline, violating his rights under Article 6 of the ECHR. The court ruled that the stayer must exhaust all available legal remedies before filing a constitutional complaint and cannot claim procedural errors if he failed to file the required appeal.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 61 odst. 1 trestního řádu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has failed to exhaust all available legal remedies, including appeals for extension of time limits due to improper legal advice.

Mots-clés

Généré par l'IA
constitutional complaint admissibility exhaustion of remedies extension of time limits improper legal advice conditional release application

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 88 odst. l písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku
§ 61 odst. 1 trestního řádu
Za situace, kdy stěžovatel žádost dle § 61 odst. 1 trestního řádu nepodal, nelze námitku vadného poučení v ústavní stížnosti uplatnit.
čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nedostatečným poučením a následným odmítnutím podané stížnosti pro opožděnost dle stěžovatele došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva zakotveného v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud musel považovat ústavní stížnost z ústavněprávního hlediska za nepřípustnou a podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ji mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítl.

Jurisprudence citée

Généré par l'IA
I. ÚS 3250/10
Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně a Ivany Janů, ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. J. B., zastoupeného JUDr. Janem Křivánkem, advokátem, se sídlem Liborova 405/14, 169 00 Praha 69, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. 5. 2010, sp. zn. 4 T 32/2009, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 8. 2010, sp. zn. 9 To 295/2010, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 10 a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení, takto:
I. ÚS 413/12
Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. N., zastoupeného JUDr. Markem Neústupným, advokátem, se sídlem U Mlékárny 290, 353 01 Mariánské Lázně, proti usnesení Okresního soudu v Chebu ze dne 5. 9. 2011, č. j. 3 T 62/2008-85, a proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 11. 2011, sp. zn. 7 To 425/2011, za účasti Okresního soudu v Chebu a Krajského soudu v Plzni jako účastníků řízení, takto:

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů, ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. Z., t. č. Věznice Odolov, zastoupeného Mgr. Petrem Renthem, advokátem, se sídlem Karlovo nám. 88, 547 01 Náchod, proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 16. 1. 2014, č. j. 17 PP 167/2013-25, a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 2. 2014, sp. zn. 10 To 53/2014, za účasti Okresního soudu v Trutnově a Krajského soudu v Hradci Králové jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 14. 3. 2014, stěžovatel napadl usnesení Okresního soudu v Trutnově (dále jen "okresní soud") ze dne 16. 1. 2014, č. j. 17 PP 167/2013-25 (dále jen "usnesení okresního soudu"), kterým byl podle § 88 odst. l písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen "trestní zákoník"), zamítnut návrh odsouzeného na podmíněné propuštění z výkonu úhrnného trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 12. 12. 2011, sp. zn. 1 T 107/2011, a z výkonu úhrnného trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 4 T 9/2013. Rovněž napadl usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") ze dne 24. 2. 2014, sp. zn. 10 To 53/2014 (dále jen "usnesení krajského soudu"), jímž byla zamítnuta jeho stížnosti proti usnesení okresního soudu, a to jako opožděně podaná.

Stěžovatel namítá, že k pozdějšímu podání stížnosti proti usnesení okresního soudu došlo v důsledku toho, že okresním soudem nebyl o běhu lhůty řádně poučen.

Nedostatečným poučením a následným odmítnutím podané stížnosti pro opožděnost dle stěžovatele došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva zakotveného v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud ústavní stížností napadená rozhodnutí zrušil.

II. Ústavní stížnost není přípustná.

Stěžovatel zpochybňuje, že byl okresním soudem řádně poučen o možnosti podání opravného prostředku. Ústavní soud však nemá prostor se touto otázkou zabývat. Povinností stěžovatele je totiž před podáním ústavní stížnosti vyčerpat veškeré dostupné opravné prostředky formálně i materiálně. Ústavní soud konstatuje, že § 61 odst. 1 trestního řádu stanoví, že "zmešká-li obviněný nebo jeho obhájce z důležitých důvodů lhůtu k podání opravného prostředku, povolí mu, nestanoví-li zákon jinak, orgán, jemuž přísluší o opravném prostředku rozhodovat, navrácení lhůty", přičemž ustálená soudní judikatura mezi tyto důvody řadí právě i nesprávné právní poučení obviněného (shodně usnesení Ústavního soudu

sp. zn. I. ÚS 3250/10

,

I. ÚS 413/12

). Za situace, kdy stěžovatel žádost dle § 61 odst. 1 trestního řádu nepodal, nelze námitku vadného poučení v ústavní stížnosti uplatnit.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud musel považovat ústavní stížnost z ústavněprávního hlediska za nepřípustnou a podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ji mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. září 2014

Ivana Janů, v.r.

soudce zpravodaj