Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible because the prisoner was not a party to the co-defendant's case.
Synthèse Legislator
Généré par l'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected a constitutional complaint filed by a prisoner against a district court order to terminate criminal proceedings against his co-defendant. The petitioner argued the co-defendant's disciplinary punishment was disproportionate, but the Court found he was not a party to that specific criminal trial. Consequently, the Court ruled the complaint inadmissible under § 43(1)(c) of the Constitutional Court Act because it was manifestly filed by an unauthorized person.
Regeste Legislator
Généré par l'IA§ 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if filed by a person who was not a party to the proceedings in which the contested decision was made.
Mots-clés
Généré par l'IADispositions légales citées
Généré par l'IATexte complet
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu V. V., t.č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kuřim, bez právního zastoupení, směřující proti usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne 9. května 2014, č.j. 6 T 125/2013-284, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel podání navrhovatele, označené jako ústavní stížnost proti shora uvedenému rozhodnutí okresního soudu, které ovšem nesplňovalo náležitosti ústavní stížnosti podle ustanovení § 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Jak z podání, tak i z přiloženého rozhodnutí je patrné, že usnesením bylo zastaveno trestní stíhání spoluvězně navrhovatele. Ten byl stíhán pro přečin ublížení na zdraví, podle § 146 odstavce 1 trestního zákona, přičemž uvedený útok směřoval proti navrhovateli. Navrhovatel ve svém podání brojil proti tomu, že k zastavení řízení nebyl dán důvod, neboť dříve udělený kázeňský trest, jímž byl stíhaný spoluvězeň potrestán bezprostředně po incidentu, nebyl podle navrhovatele přiměřený.
K věci Ústavní soud opakovaně konstatuje, že vymezení trestného činu, stíhání pachatele a jeho potrestání je věcí vztahu mezi státem a pachatelem, za nepostradatelné podmínky, že právě stát svými orgány rozhoduje podle pravidel trestního řízení o tom, zda byl trestný čin spáchán. Když zmíněná pravidla představuje právě trestní řád a jednání fyzické osoby je třeba považovat za trestný čin, pakliže je za takové označeno zákonem (čl. 39 Listiny základních práv a svobod). Podmínky trestnosti jsou dány podmínkami trestní odpovědnosti, mezi něž patří i protiprávní jednání, následek kauzální nexus a zavinění. Jakkoliv trestní řád poskytuje procesní nástroje kromě obviněného (obžalovaného) i dalším osobám (blízkým) viz například § 247 odstavec 2 trestního řádu, zákon o Ústavním soudu upravuje účastenství jinak. K podání ústavní stížnosti je oprávněna osoba, která tvrdí, že rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, byla porušena její práva. (§ 72 odstavec 1 písmeno a) zákona o Ústavním soudu osoba). Z výše uvedeného ovšem plyne, že navrhovatel nebyl účastníkem řízení, v němž bylo rozhodnuto o zastavení řízení stíhaného spoluvězně.
Za daného stavu věci proto Ústavní soud nevyzýval navrhovatele k odstranění vad podání, neboť se jedná o vady neodstranitelné.
Podle ustanovení § 43 odstavce 1 písmene c) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne návrh, byl-li podán někým zjevně neoprávněným. V projednávaném případě tato okolnost nastala, a proto nezbylo než návrh podle citovaného ustanovení odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. září 2014
JUDr. Vlasta Formánková v.r.
soudkyně zpravodajka