Legislator Jurisprudence & Législation
III.ÚS 2216/13 ECLI:CZ:US:2014:3.US.2216.13.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses appeal due to failure to provide mandatory lawyer representation and corrects procedural defects.

Numéro de cause III.ÚS 2216/13
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaints filed by the Houžvička couple, who sought to abolish mandatory lawyer representation for appeals. The applicants failed to comply with the court's repeated deadlines to appoint counsel despite requests for extensions based on financial and health grounds. Consequently, the court dismissed the complaints as procedurally inadmissible because the applicants did not cure the defect within the legally permissible timeframe.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court must reject a complaint if the applicant fails to provide mandatory legal representation within the prescribed time limits, rendering the complaint procedurally inadmissible.

Mots-clés

Généré par l'IA
mandatory lawyer representation procedural inadmissibility Constitutional Court rules failure to cure defect legal representation obligation

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
b) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť byla-li ústavní stížnost neschopná věcného projednání, odpadla tím současně i základní podmínka možného projednání návrhu na zrušení zákona (srov.
§ 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
§ 74 zákona o Ústavním soudu

Jurisprudence citée

Généré par l'IA
III. ÚS 101/95 ze dne 3. 10. 1995

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Filipa, soudce Jaroslava Fenyka a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti Ing. Jaromíra Houžvičky a Jiřiny Houžvičkové, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2013 č. j. 21 Cdo 1408/2012-135, spojené s návrhem na zrušení povinnosti právního zastoupení v řízení o dovolání, kasační a ústavní stížnosti, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 16. 7. 2013 se stěžovatelé s tvrzením o porušení práva na spravedlivý proces domáhali zrušení shora označeného usnesení, kterým Nejvyšší soud zastavil řízení o dovolání stěžovatelů z důvodu absence jejich právního zastoupení. Společně s návrhem na zrušení předmětného usnesení Nejvyššího soudu a všech jemu předcházejících, avšak blíže neoznačených, rozhodnutí, stěžovatelé též žádali, aby Ústavní soud "z právních předpisů odstranil povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky".

Při podání ústavní stížnosti stěžovatelé nerespektovali ustanovení § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jež ukládají fyzickým osobám v řízení před Ústavním soudem povinné zastoupení advokátem. Ústavní soud proto vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě 20 dnů vadu svého návrhu spočívající v absenci právního zastoupení odstranili, stěžovatele zároveň poučil o tom, že v případě neodstranění vady bude jeho ústavní stížnost odmítnuta. Výzva byla stěžovatelům doručena dne 6. 8. 2013.

Ještě před uplynutím soudem stanovené lhůty stěžovatelé požádali o její prodloužení do 31. 9. 2013, resp. do 31. 10. 2013. Svoji žádost odůvodnili závažnou situací v rodině, nedostatkem finančních prostředků a snahou požádat o poskytnutí právního zastoupení Českou advokátní komoru. Ústavní soud žádosti stěžovatelů vyhověl a lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti prodloužil do 31. 10. 2013. K opakovaným žádostem stěžovatelů, ve kterých poukázali na svůj nepříznivý zdravotní stav, Ústavní soud lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti prodloužil až do 30. 11. 2013, kdy vyzval stěžovatele, aby tvrzené zdravotní obtíže znemožňující jim kontakt s advokátem, případně Českou advokátní komorou, doložili lékařským potvrzením či jiným osvědčením. Stěžovatelé na výzvu Ústavního soudu nereagovali, pouze požádali o další prodloužení lhůty do 31. 12. 2013, resp. až do 31. 1. 2014. Na jejich žádost již Ústavní soud nereagoval, neboť lhůtu k odstranění vad nelze prodlužovat do nekonečna a obcházet tak kogentní ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle kterého lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

Dotazem u České advokátní komory dne 5. 11. 2013 Ústavní soud zjistil, že komora ustanovila stěžovateli advokáta Mgr. Pavla Mařana k zastupování v řízeních o jiných ústavních stížnostech (vedených pod

sp. zn. III. ÚS 1588/13

a

sp. zn. III. ÚS 2344/13

); žádost stěžovatelů o ustanovení advokáta k zastupování v řízení o projednávané ústavní stížnosti komora neobdržela.

Vzhledem k tomu, že stěžovatelé ve stanovené lhůtě vytčené vady svého návrhu neodstranili a neučinili tak ani v dodatečně prodloužené lhůtě, Ústavní soud jejich ústavní stížnost odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Akcesorický návrh na zrušení ustanovení právních předpisů upravujících povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační stížnosti a ústavní stížnosti a jejich zpoplatnění soudními poplatky, podaný podle § 74 zákona o Ústavním soudu, Ústavní soud odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť byla-li ústavní stížnost neschopná věcného projednání, odpadla tím současně i základní podmínka možného projednání návrhu na zrušení zákona (srov. usnesení

sp. zn. III. ÚS 101/95

ze dne 3. 10. 1995, U 22/4 SbNU 351).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. ledna 2014

Jan Filip, v. r.

předseda senátu