Legislator Jurisprudence & Législation
IV.ÚS 3149/13 ECLI:CZ:US:2013:4.US.3149.13.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint for failure to comply with mandatory lawyer representation requirements.

Numéro de cause IV.ÚS 3149/13
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected Pavel Černota's request to annul the Supreme Administrative Court's decision due to procedural defects. Although the applicant had submitted over four hundred similar complaints between 2007, the Court determined that repeated warnings regarding the necessity of legal representation were insufficient to justify further individual notifications. Consequently, the Court dismissed the complaint without an oral hearing, ruling that continued insistence on individual counseling in identical cases was ineffective and formalistic.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint without an oral hearing when the applicant repeatedly fails to meet formal requirements, such as mandatory lawyer representation, after receiving prior warnings.

Mots-clés

Généré par l'IA
constitutional complaint dismissal mandatory lawyer representation procedural defects repeated warnings ineffective formalism

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl o návrhu Pavla Černoty, proti usnesení Nejvyššího správního soudu vydanému pod sp. zn. 7 As 60/2013, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 15. 10. 2013 se navrhovatel domáhal zrušení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 60/2013.

Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V tomto směru zjistil, že navrhovatel podal ústavní stížnost v rozporu s § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

Z evidence podaných ústavních stížností je zřejmé, že od roku 2007 došlo Ústavnímu soudu přes čtyři sta podání navrhovatele, z nichž většina trpěla stejnými vadami. K jejich odstraňování byl navrhovatel mnohokrát vyzýván s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení o ústavní stížnosti zastoupen advokátem) i o případných následcích neodstranění vytčených vad.

Jak již Ústavní soud opakovaně vyjádřil v jiných věcech navrhovatele, v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích.

Za dané situace, kdy se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým, Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. prosince 2013

JUDr. Vladimír Sládeček

soudce zpravodaj