Constitutional Court dismisses constitutional complaint and amendment request regarding legal costs in debt collection cases.
Synthèse Legislator
Généré par l'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint and the request to amend Civil Procedure Code Section 202. The plaintiff sought to overturn a ruling awarding her legal costs in a mass debt collection case, arguing against the established practice of awarding costs in such cases. The court dismissed the complaint as clearly unfounded under the Constitutional Court Act and the amendment request as filed by an unauthorized person.
Regeste Legislator
Généré par l'IA§ 43 odst. 2 písm. a) a b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court may reject a constitutional complaint as clearly unfounded and an amendment request as filed by an unauthorized person without further examination.
Mots-clés
Généré par l'IADispositions légales citées
Généré par l'IAJurisprudence citée
Généré par l'IATexte complet
Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Kateřiny Šimáčkové a Ludvíka Davida o ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO spol. s r. o., se sídlem v Mariánských Lázních, Palackého 796/57a, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou společnosti Sládek & Partners, advokátní kancelář, v. o. s., se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábř. 39/51, proti výroku III. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2013, č. j. 160 EC 322/2010-75, spolu s návrhem na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, za účasti Okresního soudu v Ostravě, takto:
Ústavní stížnost a návrh se odmítají.
Odůvodnění:
Ve včas podané ústavní stížnosti, která i jinak splňuje náležitosti ústavní stížnosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud zrušil nákladový výrok v rozsudku obecného soudu. Obecný soud přiznal procesně úspěšné stěžovatelce náklady řízení v intencích dosavadní judikatury Ústavního soudu, která se týkala účelnosti a přiměřenosti přiznávané výše nákladů na právní zastoupení u hromadně vymáhaných bagatelních pohledávek (zejm. nálezy
sp. zn. I. ÚS 3923/11
a
sp. zn. I. ÚS 988/12
).
Ústavní stížnost vykazuje stejné rysy jako stovky předchozích ústavních stížností stěžovatelky, pročež Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a návrh na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. s ní spojený jako návrh podaný osobou k jeho podání zjevně neoprávněnou dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 1 písm. c) téhož zákona.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. listopadu 2013
Ivana Janů, v.r.
předsedkyně senátu