Legislator Jurisprudence & Législation
I.ÚS 4182/12 ECLI:CZ:US:2013:1.US.4182.12.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint against civil court judgment for rent arrears as clearly unfounded.

Numéro de cause I.ÚS 4182/12
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Leopold Charvát against a civil court judgment ordering him to pay rent arrears. Charvát argued that the court failed to evaluate evidence regarding his inability to return the apartment due to detention and lack of cooperation from the landlord. The court determined that the lower court properly addressed all objections and that the principle of free evaluation of evidence precludes the Constitutional Court from re-evaluating factual findings.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: Constitutional complaints are rejected as clearly unfounded when the Constitutional Court finds no interference with fundamental rights, as it cannot substitute its own assessment for that of ordinary courts regarding evidence evaluation.

Mots-clés

Généré par l'IA
constitutional complaint rejection free evaluation of evidence independence of courts civil liability for rent fundamental rights protection

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
čl. 82 Ústavy ČR
§ 132 občanského soudního řádu
V předmětné věci se soud při hodnocení důkazů do rozporu s § 132 občanského soudního řádu či s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu nedostal, a proto bylo rozhodnuto, jak ve výroku obsaženo.
§ 451 občanského zákoníku
2009 do dne vyklizení bytu žalobci částku 3 015,- Kč s příslušenstvím (§ 451 občanského zákoníku) uhradit.

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl dne 14. ledna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele Leopolda Charváta, zastoupeného Mgr. Romanem Smetanou, advokátem se sídlem Slezská Ostrava, Občanská 16, o ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu v Karviné-pobočky v Havířově č. j. 169 C 338/2010-51 ze dne 26. července 2012, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaného rozsudku, kterým byl zavázán k zaplacení částky 3 015,- Kč s příslušenstvím žalobci a ústavní stížnost odůvodnil tím, že rozhodnutím soudu se cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na okolnosti, za nichž se po smrti manželky stal výlučným nájemcem bytu, na tvrzení a důkaz o svém projevu vůle užívání bytu ukončit a na skutečnost, že byl ve vazbě, což mu bránilo osobně byt žalobci předat. Dále uvedl, že, přestože vyklizením bytu pověřil své bratry, kterým udělil plnou moc, žalobce s těmito odmítal jednat, neposkytl tak potřebnou součinnost k předání bytu, a proto požadavek na úhradu částky 3 015,- Kč považuje za neoprávněný. Připustil, že plné moci nebyly úředně ověřeny, k tomu však měl ve vazbě ztíženou možnost, konečně pak podle jeho přesvědčení u zmocnění v předmětné věci taková povinnost není nikde stanovena. Pokud jde o odůvodnění rozhodnutí soudu, to má za nedostatečné, když neobsahuje důvody, pro které soud neprovedl jím navržené důkazy, hodnocení důkazů provedených pak nepovažuje za řádně učiněné - označený postup dle něj tak založil nepřezkoumatelnost celého rozhodnutí.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku a obsahu rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě č. j. 11 Co 301/2011-97 zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Okresní soud v Karviné-pobočka v Havířově na základě provedených důkazů svým spisem sp. zn. 169 C 482/2009 a pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 11. 2011 č. j. 11 Co 301/2011-97, jímž byl stěžovatel zavázán k úhradě dlužného nájemného a k vydání bezdůvodného obohacení ke dni 31. 12. 2008 v částce 47 273,- Kč s příslušenstvím a po zjištění, že až dnem 13. 1. 2009 došlo k soudnímu vyklizení předmětného bytu, opodstatněně žalovanému uložil povinnost za dobu od 1. 1. 2009 do dne vyklizení bytu žalobci částku 3 015,- Kč s příslušenstvím (§ 451 občanského zákoníku) uhradit. Poněvadž se soud v přiléhavém odůvodnění svého rozsudku se všemi námitkami žalovaného (nyní stěžovatele) řádně vypořádal, lze na toto odůvodnění v dalším odkázat. Nutno dodat, že z ústavního principu nezávislosti soudů (čl. 82 Ústavy ČR) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v § 132 občanského soudního řádu, a proto jestliže obecné soudy respektují kautely dané tímto ustanovením, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" jimi učiněné hodnocení, a to ani tehdy, kdyby se s ním sám neztotožňoval (rozhodnutí Ústavního soudu

sp. zn. III. ÚS 23/93

,

II. ÚS 216/95

a násl.). V předmětné věci se soud při hodnocení důkazů do rozporu s § 132 občanského soudního řádu či s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu nedostal, a proto bylo rozhodnuto, jak ve výroku obsaženo.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. ledna 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu