Legislator Jurisprudence & Législation
II.ÚS 4452/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.4452.12.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as manifestly unfounded regarding attorney fee schedules and court costs.

Numéro de cause II.ÚS 4452/12
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint and the request to annul specific provisions of the attorney fee regulation and the Civil Procedure Code. The complainant, GRATO spol. s r. o., argued against the fixed fee schedules, but the Court noted that similar complaints had already been rejected in numerous prior cases as clearly unfounded. Consequently, the Court refused to re-examine the arguments, citing the principle of manifestly unfounded complaints under the Constitutional Court Act.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint as manifestly unfounded when the complainant's arguments have already been rejected in similar proceedings or are clearly without merit.

Mots-clés

Généré par l'IA
manifestly unfounded complaint attorney fee schedules court costs regulation Civil Procedure Code Constitutional Court Act repeated litigation legal representation fees

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO spol. s r. o., se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, IČ: 41033281, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou, se sídlem Janáčkovo nábřeží 39/51, 150 00 Praha 5, směřující proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. srpna 2012, č. j. 155 EC 569/2009-33, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, spojené s návrhem na zrušení § 3 odst. 1 bod 1., 2., 3. a 4. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a s návrhem na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, takto:

Ústavní stížnost a s ní spojený návrh se odmítají.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného výroku z důvodů, které podrobně rozebírá v ústavní stížnosti. Stejné či podobné výhrady proti výrokům o náhradě nákladů řízení u rozsudků nalézacího soudu vydaným v obdobných sporech stěžovatelkou vedených posuzoval Ústavní soud v řízeních o desítkách ústavních stížností v posledních měsících stěžovatelkou podaných. Ústavní stížnost projednávanou pod

sp. zn. I. ÚS 988/12

Ústavní soud nálezem zamítl, v ostatních rozhodnutých věcech byly stěžovatelčiny návrhy odmítnuty jako zjevně neopodstatněné.

2. Rozhodovací důvody, pro něž Ústavní soud nemohl argumentaci stěžovatelky přisvědčit, jsou pregnantně v citovaném nálezu i odmítacích usneseních Ústavního soudu vyloženy a jsou stěžovatelce i účastníku řízení nepochybně známy. Postačí proto na ně odkázat, neboť opakovat již mnohokráte řečené postrádá jakýkoliv smysl.

3. Derogační návrhy byly odmítnuty z důvodů, které Ústavní soud rovněž vyložil již v (stěžovatelce též známém) usnesení

sp. zn. II. ÚS 3501/12

. Z výše vyložených důvodů odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Návrh na zrušení § 3 odst. 1 bodů 1. až 4. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. a na zrušení § 202 odst. 2 o. s. ř. odmítl dle § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

4. Nad rámec právě uvedeného Ústavní soud ještě poznamenává, že je otázkou, do jaké míry je pro samotnou stěžovatelku efektivní obracet se v typově shodných věcech na Ústavní soud s takřka shodným stížnostním žádáním, jestliže je jí názor Ústavního soudu na danou problematiku dobře znám. Podání ústavní stížnosti totiž není ani podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva nevyhnutelným předpokladem možnosti obrátit se na jmenovaný soud, jeví-li se čerpání opravného prostředku na národní úrovni z materiálního hlediska neefektivním.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. prosince 2012

Stanislav Balík, v. r.

předseda senátu