Legislator Jurisprudence & Législation
II.ÚS 4898/12 ECLI:CZ:US:2013:2.US.4898.12.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of qualified attorney representation and procedural defects.

Numéro de cause II.ÚS 4898/12
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Pavel Černota against a Supreme Court decision, citing severe procedural deficiencies. The applicant failed to provide a lawyer with full power of attorney, a mandatory requirement under the Constitutional Court Act, and had previously submitted hundreds of similar defective complaints. The Court deemed repeated warnings to the applicant ineffective and dismissed the request as formalistic and unnecessary given the established pattern of non-compliance.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 30 para. 1 and § 31 para. 2; The Constitutional Court rejects a constitutional complaint if the applicant is not represented by a lawyer with full power of attorney, and repeated warnings to the applicant do not cure the defect.

Mots-clés

Généré par l'IA
constitutional complaint qualified attorney full power of attorney procedural defect Constitutional Court Act dismissal of complaint legal representation

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele Pavla Černoty, proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 25 Cdo 2273/2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 28. 12. 2012 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí pro "aktuální zásah do práva na spravedlivý přezkum deklarovaného Ústavou".

Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších

předpisů, a konstatuje, že tomu tak není. Stěžovatel především není pro řízení o ústavní stížnosti zastoupen advokátem na základě kvalifikované plné moci (viz § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).

Z evidence Ústavního soudu je přitom patrno, že od roku 2007 stěžovatel podal již cca tři stovky ústavních stížností, z nichž řada trpěla stejnými vadami. K jejich odstranění pak byl v mnoha případech vyzýván s poučením o důsledcích jejich případného neodstranění v určené lhůtě, jakož i o náležitostech ústavní stížnosti i o dalších předpokladech pro její projednání.

Dle názoru Ústavního soudu, vyjádřeného opakovaně i ve věcech stěžovatele, v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.

V souladu s tradičním hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatelů advokátem Ústavní soud za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. ledna 2013

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj