Legislator Jurisprudence & Législation
I.ÚS 4262/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.4262.12.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses complaint for lack of lawyer representation and incomplete filing requirements.

Numéro de cause I.ÚS 4262/12
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint due to procedural defects in the filing. The applicant submitted the document without a lawyer and failed to correct the omission despite prior warnings. The court dismissed the complaint because the filing lacked statutory requirements and the applicant had been repeatedly notified of the mandatory representation rule.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court may reject a complaint if the applicant fails to meet filing requirements, including mandatory lawyer representation, after being given a reasonable opportunity to correct the defect.

Mots-clés

Généré par l'IA
mandatory lawyer representation constitutional complaint requirements procedural defect dismissal incomplete filing submission repeated notification warning

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Stěžovatel není mimo jiné zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., jíž se stěžovatel domáhal "kasace rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod značkou 6 As 40/2012", takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním doručeným Ústavnímu soudu 7. 11. 2012, jež bylo posouzeno jako ústavní stížnost, se stěžovatel domáhá zrušení citovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Stížnost evidentně sepsal sám (pomocí počítače). Rovněž pomocí počítače do svého podání za předepsaný text: "zastoupen ČAK určeným advokátem:" dopsal: "pro nedostatek prostředků na správní řízení před ČAK nebude určen".

Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným projednáním ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady zahájení řízení o ústavní stížnosti, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Ústavní soud zjistil, že tomu tak není, neboť stěžovatelovo podání nebylo do dnešního dne relevantně doplněno. Uvedené podání tedy nesplňuje zákonem stanovené náležitosti ústavní stížnosti. Stěžovatel není mimo jiné zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní soud lustrací podání zjistil, že stěžovatel podal Ústavnímu soudu řadu návrhů; velmi často nebyl advokátem zastoupen. Stěžovatel byl přitom v již projednaných věcech mnohokrát vyzýván k odstranění uvedené vady a byla mu prodlužována lhůta k odstranění vad (srovnej např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn. III. ÚS 291/09

ze dne 22. června 2009).

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

Jak je z výše uvedeného patrné, stěžovatel byl opakovaně obeznámen s podmínkou povinného advokátního zastoupení v řízení před Ústavním soudem. Bylo tedy v jeho vlastním zájmu, aby jeho další podání již tuto vadu neobsahovala.

Ústavní soud dovozuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo konkrétnímu stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v předchozích identických případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté poučení bylo objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli informaci, že se na Ústavní soud nelze obrátit jinak, než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvávání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem neefektivním a formalistickým. Ústavní soud k tomu závěru dospěl opakovaně a jeho rozhodovací praxe je v tomto směru ustálená (srovnej např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn. I. ÚS 2387/08

ze dne 22. října 2008).

Za tohoto stavu Ústavní soud ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. listopadu 2012

Vojen Güttler, v. r.

soudce zpravodaj