Legislator Jurisprudence & Législation
III.ÚS 3524/12 ECLI:CZ:US:2012:3.US.3524.12.2 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded due to identical prior rejections.

Numéro de cause III.ÚS 3524/12
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r. o. against a district court's ruling on litigation costs. The applicant argued for the revocation of specific provisions in the attorney fee regulation and the Civil Procedure Code, but the Court noted that similar complaints had been rejected in dozens of previous cases within months. The Court deemed the current arguments obviously unfounded and unnecessary to re-explain, citing the established legal reasoning from prior decisions.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

Law on the Constitutional Court § 43 odst. 2 písm. a); Law on the Constitutional Court § 43 odst. 2 písm. b); Law on the Constitutional Court § 43 odst. 1 písm. c): The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint as obviously unfounded when the applicant's arguments have already been rejected in identical or similar proceedings.

Mots-clés

Généré par l'IA
obviously unfounded constitutional complaint litigation costs attorney fees prior rejection Civil Procedure Code attorney fee regulation

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
Law on the Constitutional Court § 43 odst. 2 písm. a)
Law on the Constitutional Court § 43 odst. 2 písm. b)
Law on the Constitutional Court § 43 odst. 1 písm. c)
Law on the Constitutional Court § 43 odst. 2 písm. a) in conjunction with § 43 odst. 2 písm. b)
Law on the Constitutional Court § 43 odst. 2 písm. a) in conjunction with § 43 odst. 1 písm. c)

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudce Vladimíra Kůrky a soudce zpravodaje Jiřího Muchy o ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO spol. s r. o., IČ 41033281, se sídlem Mariánské Lázně, Palackého 796/57a, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 51/39, proti výroku rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. června 2012 sp. zn. 128 EC 132/2010, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a návrhu na zrušení ustanovení § 3 odst. 1 bodu 1 až 4 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, takto:

Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Odůvodnění

Pro důvody zevrubně v ústavní stížnosti vyložené domáhá se stěžovatelka zrušení v záhlaví uvedeného rozsudečného výroku.

Stejné či podobné výhrady proti náhradově nákladovým výrokům rozsudků nalézacího soudu vydaným v obdobných sporech stěžovatelkou vedených posuzoval Ústavní soud v řízeních o desítkách ústavních stížností v posledních měsících stěžovatelkou podaných. Ústavní stížnost projednávanou pod

sp. zn. I. ÚS 988/12

Ústavní soud zamítl, v ostatních rozhodnutých věcech byly stěžovatelčiny návrhy odmítnuty jako zjevně neopodstatněné. Rozhodovací důvody, pro něž Ústavní soud nemohl argumentaci stěžovatelky přisvědčit, jsou pregnantně v citovaném nálezu i odmítacích usneseních Ústavního soudu vyloženy a jsou stěžovatelce i účastníku řízení nepochybně známy. Postačí proto na ně odkázat, neboť opakovat již mnohokráte řečené postrádá jakýkoliv smysl.

Jde-li o návrhy s ústavní stížností spojené, z předchozích "odmítavých" usnesení Ústavního soudu, vydaných ve stěžovatelčině věci, plyne, že jde o návrhy akcesorické, které sdílejí osud ústavní stížnosti (viz usnesení ze dne 9. 10. 2012

sp. zn. II. ÚS 3664/12

a ze dne 4. 10. 2012

sp. zn. III. ÚS 3487/12

), kterým ani nelze přiznat žádnou opodstatněnost (viz usnesení ze dne 8. 10. 2012

sp. zn. IV. ÚS 3477/12

). Bylo přitom i v tomto bodě zbytečné znovu opakovat to, co již bylo řečeno, a proto Ústavní soud stěžovatelku odkazuje na odůvodnění citovaných rozhodnutí.

Z těchto důvodů senát Ústavního soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou, návrh na zrušení ustanovení § 3 odst. 1 bodu 1 až 4 vyhlášky č. 484/2000 Sb. a ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu pak rovněž odmítl, a to podle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 2 písm. a), event. § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. října 2012

Jan Musil v. r.

předseda senátu Ústavního soudu