Legislator Jurisprudence & Législation
I.ÚS 2446/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.2446.12.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses late constitutional complaint as statutory time limit is mandatory and cannot be extended.

Numéro de cause I.ÚS 2446/12
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint, ruling it was filed outside the mandatory sixty-day deadline. Although the applicant argued the complaint's significance outweighed the time bar, the Court held that time limits are rigid and cannot be waived. Consequently, the complaint was dismissed without a hearing as it was procedurally inadmissible due to the expiration of the statutory period.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 72 odst. 3 a 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The statutory time limit for filing a constitutional complaint is mandatory and cannot be extended or waived by the Constitutional Court, even if the complaint raises significant legal issues.

Mots-clés

Généré par l'IA
constitutional complaint statutory time limit mandatory time bar procedural inadmissibility Constitutional Court deadline expiration waiver of time limit

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 72 odst. 3 a 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 75 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Má však za to, že ústavní stížnost ve smyslu § 75 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a proto by neměla být odmítnuta.
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu
Za tohoto stavu Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh stěžovatele mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako opožděný odmítnout.
§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů o ústavní stížnosti stěžovatele V. H., zastoupeného Mgr. Liborem Čechem, advokátem se sídlem v Novém Bydžově, Masarykovo nám. 508, proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 4. 11. 2010, čj. 10 C 104/2000-417, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 3. 2011, čj. 26 Co 17/2011-457, za účasti Okresního soudu v Trutnově a Krajského soudu v Hradci Králové jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Trutnově (dále jen "soud I. stupně") usnesením ze dne 4. 11. 2010, čj. 10 C 104/2000-417, zamítl návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení vedeného u tohoto soudu pod sp. zn. 10 C 104/2000, a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Hradci Králové (dále jen "odvolací soud") usnesením ze dne 22. 3. 2011, čj. 26 Co 17/2011-457, usnesení soudu I. stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 12. 4. 2011.

Tato usnesení napadl stěžovatel dovoláním, avšak podáním ze dne 5. 8. 2011 vzal dovolání zpět.

Rozhodnutí soudu I. stupně i odvolacího soudu napadl stěžovatel ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 21. 6. 2012. V ústavní stížnosti připouští, že šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla splněna. Má však za to, že ústavní stížnost ve smyslu § 75 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a proto by neměla být odmítnuta. Lhůtu k podání ústavní stížnosti potom stěžovatel odvozuje ode dne 5. 8. 2011.

Ústavní stížnost je opožděná.

Podle § 72 odst. 3 a 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Ustanovení zákona o délce lhůty k podání stížnosti je kogentní povahy, a Ústavní soud tedy nemůže tuto lhůtu prominout ani prodloužit (srov. např. usnesení

sp. zn. IV. ÚS 248/96

).

Dnem rozhodným pro počátek běhu lhůty je den doručení usnesení odvolacího soudu, tedy 12. 4. 2011. Následujícím dnem počala běžet šedesátidenní lhůta, jež skončila v pondělí 13. 6. 2011. K zachování lhůty by bylo nezbytné, aby nejpozději tohoto dne byla ústavní stížnost podána k poštovní přepravě. To se však stalo až dne 21. 6. 2012, tedy o rok později.

Za tohoto stavu Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh stěžovatele mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako opožděný odmítnout.

Na tomto závěru nemůže nic změnit ani poukaz na § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Toto ustanovení neslouží k tomu, aby jím byla obcházena lhůta k podání ústavní stížnosti, ale umožňuje Ústavnímu soudu, aby za určitých výjimečných okolností stížnost neodmítl, přestože nebyly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky k ochraně práva.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 19. července 2012

Ivana Janů

soudce zpravodaj