Legislator Jurisprudence & Législation
II.ÚS 2092/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.2092.12.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as manifestly unfounded due to repeated identical arguments against travel fee reimbursement.

Numéro de cause II.ÚS 2092/12
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r. o. against a district court ruling denying full reimbursement of litigation costs. The applicant repeatedly argued that the court failed to recognize the reasonableness of expenses incurred for travel without a valid ticket. The court rejected this claim because the applicant had previously filed identical complaints with the same legal arguments, which the Constitutional Court had already found untenable in multiple prior decisions.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 34, 72 and following of the Act on the Constitutional Court; § 43 para. 2 lit. a) of the Act on the Constitutional Court: The Constitutional Court may reject a constitutional complaint as manifestly unfounded if the applicant repeatedly advances identical legal arguments that have already been rejected by the Court in similar cases.

Mots-clés

Généré par l'IA
manifestly unfounded complaint repeated identical arguments litigation cost reimbursement travel fee dispute constitutional complaint rejection

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 34, 72 and following of the Act on the Constitutional Court
§ 43 para. 2 lit. a) of the Act on the Constitutional Court
Art. 36 para. 1 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Art. 90 of the Constitution

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka, soudkyně Dagmar Lastovecké a soudce Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti GRATO spol. s r. o., se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Janáčkovo nábř. 39/51, 150 00 Praha 5, proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. 161 EC 565/2010-41 ze dne 9. března 2012 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje náležitosti ustanovení § 34, 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo být porušeno její právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i ustanovení čl. 90 Ústavy.

Stěžovatelka je přesvědčena, že k zásahu do jejích ústavně garantovaných práv došlo tím, že příslušný soud jí nepřiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, když shledal, že tyto náklady nebyly účelně vynaloženy.

Ústavní soud zjistil, že ze strany stěžovatelky se jedná o další ústavní stížnost směřující proti rozhodnutí o částce 1 008 Kč ve věci nároku z nezaplaceného jízdného a s ním související přirážky. Ústavní stížnost směřuje proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě, který k právu stěžovatelky na náhradu nákladů řízení opakovaně zastává tytéž právní názory, jež v různé obdobě přejímá do rozhodnutí o dalších, obsahově identických sporech, které se odlišují jen v osobě žalovaného a okolností, za nichž k jízdě bez platného jízdního dokladu došlo. Stěžovatelka ve svých ústavních stížnostech proti těmto rozhodnutím rovněž opakovaně zastává tytéž právní názory, přičemž Ústavní soud v řadě svých usnesení stěžovatelku seznámil se svým neměnným postojem k přístupu Okresního soudu v Ostravě v otázce náhrady nákladů řízení právě ve vztahu ke stěžovatelce, v nichž objasnil, proč její argumentace nemůže obstát, resp. proč nelze úspěšně ústavní konformitu takových rozhodnutí zpochybnit. Ústavní soud pokládá za zbytečné, aby své stanovisko v podstatě mechanicky přebíral (jak to dosud učinil v několika rozhodnutích) do dalších rozhodnutí v těchto věcech, a tudíž na ně pro stručnost odkazuje.

Ve světle řečeného tak Ústavní soud musil opět odmítnout ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 28. června 2012

Stanislav Balík, v. r.

předseda senátu