Legislator Jurisprudence & Législation
III.ÚS 1269/12 ECLI:CZ:US:2012:3.US.1269.12.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding court costs allocation in a minor debt case.

Numéro de cause III.ÚS 1269/12
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r.o. against a district court ruling on litigation costs. The appellant argued that the lower court arbitrarily denied full reimbursement for legal fees in a minor debt dispute involving unpaid travel expenses. The court found no violation of constitutional rights, noting that the lower court properly assessed the necessity of costs in a simple case with minimal factual complexity.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints regarding litigation costs in minor cases are rejected unless extreme arbitrariness or fundamental rights violations are proven.

Mots-clés

Généré par l'IA
constitutional complaint litigation costs minor case arbitrariness standard legal fees allocation procedural fairness access to court

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jurisprudence citée

Généré par l'IA
I. ÚS 257/05
Constitutional Court allows constitutional complaint against district court's dismissal of litigation costs due to unfair mechanical assessment of partial success.
I. ÚS 191/06
Constitutional Court allows constitutional complaint, ruling lower courts violated fair trial rights by arbitrarily denying litigation costs.
I. ÚS 1236/07
Constitutional Court annuls lower court ruling on litigation costs due to violation of fair trial rights and lack of moderation authority.
II. ÚS 259/05
Constitutional Court annuls regional court ruling on litigation costs for violating equal arms and access to court rights.
I. ÚS 351/05
Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding court costs allocation in a guarantee case. The Supreme Court's decision was upheld as not arbitrary.
II. ÚS 549/06
Constitutional Court dismisses appeal against civil court costs order when proceedings are suspended due to withdrawal of claim.
I. ÚS 1056/07
Constitutional Court suspends enforcement of court costs order due to disproportionate harm to petitioner.
III. ÚS 1817/07
Constitutional Court partially allowed constitutional complaint, striking down excessive litigation cost award due to violation of fair process rights.
I. ÚS 1030/08
Constitutional Court reverses lower court on litigation costs due to discretionary error but denies applicant's claim.
II. ÚS 622/10
Constitutional Court partially allowed appeal, striking lower court ruling on state litigation cost recovery due to statutory limits.
IV. ÚS 3259/11
Constitutional Court dismisses appeal against lower court's decision on legal costs as not arbitrary.
III. ÚS 3563/11
Constitutional Court dismisses appeal against court decision on litigation costs as not arbitrary.
III. ÚS 3694/11
Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding lawyer fees as procedural costs not violating fundamental rights.
IV. ÚS 2777/11
Constitutional Court joins multiple identical cost reimbursement complaints into a single proceeding for efficiency.

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl dne 24. dubna 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky o ústavní stížnosti GRATO spol. s r. o., IČ: 41033281, se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Janáčkovo nábř. 39/51, 150 00 Praha 5, proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 123 EC 132/2010 ze dne 2. února 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práv zaručovaných články 36 odst. 1 a 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i porušení článku 90 Ústavy, v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu ve výroku o nákladech řízení a v tomto rozsahu se domáhá jeho zrušení.

Napadeným rozhodnutím bylo soudem I. stupně v řízení o žalobě stěžovatele pro zaplacení částky 1.008,- Kč s přísl., představující nezaplacené jízdné a přirážku k němu, kterážto pohledávka byla stěžovateli postoupena, rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen žalovanou částku s příslušenstvím stěžovateli zaplatit. Dále byla žalovanému stanovena povinnost nahradit stěžovateli na nákladech řízení částku 300,- Kč, přičemž v odůvodnění svého rozhodnutí soud podrobně zdůvodnil, proč stěžovateli již nepřiznal dále jím požadované náklady představující odměnu za zastoupení advokátem, jež považoval za neúčelně vynaložené.

Stěžovatel v podrobně zdůvodněné stížnosti i s odkazem na judikaturu Ústavního soudu nákladů řízení se týkající (rozhodnutí

sp. zn. I. ÚS 257/05

,

I. ÚS 191/06

,

I. ÚS 1236/07

) obsáhle oponuje závěrům obecného soudu, jehož postup při rozhodování o nákladech řízení považuje za svévolný, jeho rozhodnutí za nespravedlivé, v podstatě za nepředvídatelné a nedostatečně zdůvodněné, přičemž uvádí řadu argumentů, včetně poukazu na hmotněprávní úpravu týkající se postoupení pohledávky a na příslušnou procesní úpravu, obsahující pravidla rozhodování o nákladech řízení s důrazem na výdaje, které při svém podnikání vynakládá, podle něj svědčících pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení v plné jím uplatňované výši.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak plyne z rozhodovací praxe Ústavního soudu při posuzování problematiky nákladů řízení, tj. problematiky ve vztahu k předmětu řízení před obecnými soudy jednoznačně podružné (a k meritu věci akcesorické), postupuje nanejvýš zdrženlivě a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchyluje pouze výjimečně, například když zjistí, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces extrémním způsobem, tj. ke svévoli, nebo že bylo v tom rámci zasaženo i jiné základní právo (kupř. nálezy

sp. zn. II. ÚS 259/05

,

I. ÚS 351/05

,

II. ÚS 549/06

,

I. ÚS 1056/07

,

III. ÚS 1817/07

,

I. ÚS 1030/08

,

II. ÚS 622/10

a další).

V posuzovaném případě Ústavní soud důvod pro svůj zásah nezjistil. Obecný soud se danou věcí, a to i pokud jde o napadený výrok o nákladech řízení, pečlivě zabýval, přičemž se zcela správně v souladu se zákonnou úpravou věnoval posouzení účelnosti vynaložených nákladů jako podmínky jejich přiznání. Jeho rozhodnutí nepokládá Ústavní soud za nepředvídatelné z důvodů, které již uvedl ve svých rozhodnutích ve srovnatelných věcech

sp. zn. IV. ÚS 3259/11

,

III. ÚS 3563/11

a

III. ÚS 3694/11

. Napadené rozhodnutí podle Ústavního soudu neobsahuje prvky libovůle, neboť nepřiznání nákladů řízení stěžovateli v plné jím požadované výši, odůvodněné jejich nepotřebností a tedy neúčelností ve smyslu aplikovaného ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., je soudem řádně zdůvodněno, mimo jiné poukazem na charakter dané typové věci, jednoduché po skutkové i právní stránce, kde jsou v žalobě měněny pouze identifikační údaje žalované strany a datum jízdy bez platného jízdního dokladu. Závěr soudu vedoucí k nepřiznání části uplatněných nákladů řízení považuje Ústavní soud za akceptovatelný a do ústavně zaručených práv stěžovatele nezasahující, přičemž zároveň odkazuje na své úvahy a závěry, týkající se rozhodování Ústavního soudu o nákladech řízení, zejména pak v bagatelních věcech, uvedené v rozhodnutí

sp. zn. IV. ÚS 2777/11

ze dne 27. prosince 2011.

Z uvedených důvodů byla stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 24. dubna 2012

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu