Legislator Jurisprudence & Législation
II.ÚS 999/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.999.12.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses taxpayer's complaint regarding tax authority's power to interrupt statute of limitations. The Court rejects the claim that the administrative interpretation violates constitutional rights. The decision upholds the administrative agency's interpretation of tax law as constitutionally compliant.

Numéro de cause II.ÚS 999/12
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by taxpayer J. H. against the Supreme Administrative Court's ruling. The taxpayer argued that the administrative interpretation regarding the interruption of the statute of limitations for tax collection violated his constitutional rights under Articles 36(1) and 11(5) of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The Court rejected this claim because it had already ruled on identical arguments in a previous decision, finding the administrative interpretation to be constitutionally compliant.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court dismisses a constitutional complaint as unfounded when the applicant's arguments were already addressed in a prior decision and the lower court's interpretation of the law is deemed constitutionally compliant.

Mots-clés

Généré par l'IA
constitutional complaint statute of limitations tax authority interruption of limitation unfounded complaint administrative interpretation constitutional compliance

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Ze shora uvedených důvodů byla ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako neopodstatněná odmítnuta.

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl dne 25. dubna 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Nykodýma, soudců Pavla Holländera a Dagmar Lastovecké o ústavní stížnosti J. H., zastoupeného JUDr. Ing. Tomášem Matouškem, advokátem se sídlem Dukelská 15, 500 02 Hradec Králové, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. ledna 2012 č. j. 2 Afs 69/2011-46, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svou včas podanou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práv zaručovaných články 36 odst. 1 a 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, v záhlaví označené rozhodnutí kasačního soudu, jímž byla zamítnuta z důvodů v něm podrobně rozvedených kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 31 Af 142/2010 ze dne 28. 4. 2011, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí finančního orgánu tam jmenovaného o zamítnutí reklamace stěžovatele ve věci převedení přeplatku daně z přidané hodnoty na úhradu nedoplatku daně z příjmů fyzických osob. Stěžovatel v důvodech své ústavní stížnosti v podstatě Nejvyššímu správnímu soudu vytýká, že se přiklonil k interpretaci podústavního práva, která byla pro stěžovatele nevýhodná, a to za situace, v níž existovalo vícero možných výkladů aplikovaného zákonného ustanovení. Obsáhle oponuje názoru finančního orgánu a správních soudů o tom, že rozhodnutí správce daně o povolení splátek daně přerušuje běh promlčecí doby pro vybrání daně (§ 70 zákona č. 337/1992 Sb.), přičemž argumentuje shodně jako ve své předchozí ústavní stížnosti jím podané proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 82/2010 dne 15. 4. 2011.

Ústavní soud již rozhodl o předcházející ústavní stížnosti stěžovatele proti rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 82/2010 ze dne 15. 4. 2011, z něhož napadené rozhodnutí vychází. Učinil tak svým rozhodnutím

sp. zn. IV. ÚS 1922/11

ze dne 12. 4. 2012, v němž reagoval na námitky stěžovatele obsažené i v nyní posuzované ústavní stížnosti. Závěr tam přijatý, že výklad podaný kasačním soudem k otázce přerušení běhu promlčecí doby je výkladem ústavně konformním, sdílí také senát nyní věc stěžovatele posuzující, a proto pro stručnost na odůvodnění označeného rozhodnutí Ústavního soudu zcela odkazuje.

Ze shora uvedených důvodů byla ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako neopodstatněná odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. dubna 2012

Jiří Nykodým

předseda senátu Ústavního soudu