Legislator Jurisprudence & Législation
IV.ÚS 845/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.845.12.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses appeal on procedural grounds and rejects costs claim as clearly unfounded.

Numéro de cause IV.ÚS 845/12
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint against a lower court's judgment regarding legal costs. The plaintiff argued the court applied the wrong regulation for attorney fees, violating legal certainty, but the court found the complaint partially inadmissible and partially clearly unfounded. Relying on prior decisions, the court dismissed the procedural defect claim and the substantive argument on fee calculation without further examination.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court may declare a constitutional complaint inadmissible if it lacks merit or clearly unfounded, particularly when the applicant's arguments contradict established case law or fail to demonstrate a violation of constitutional rights.

Mots-clés

Généré par l'IA
constitutional complaint legal costs attorney fees legal certainty procedural inadmissibility clearly unfounded precedent binding

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou a v části směřující proti výroku o nákladech řízení pak podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítá jako zjevně neopodstatněnou.
§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové, soudkyně zpravodajky Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky Turon, s. r. o., se sídlem v Brně, Hlinky 133/64, zastoupené JUDr. Milanem Zábržem, advokátem se sídlem v Brně, Veveří 57, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 31. 1. 2012 sp. zn. 72 C 776/2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Ústavnímu soudu byl dne 7. 3. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozsudku městského soudu.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

II. Výše citovaným rozsudkem obecný soud vyhověl návrhu stěžovatelky a zavázal vedlejšího účastníka k úhradě jistiny ve výši 1.022,- Kč s příslušenstvím. Nicméně ve výroku II. určil stěžovatelce náhradu nákladů řízení vůči vedlejšímu účastníkovi pouze ve výši 5.280,- Kč, namísto 8.800,- Kč. S výrokem II. stěžovatel zásadně nesouhlasí, neboť obecný soud nevycházel z vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, ve znění pozdějších předpisů, ale z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů. Dle náhledu stěžovatele nemá uvedený postup oporu v pozitivním právu, čímž dochází k výraznému zásahu do právní jistoty účastníků řízení. Obecné soudy aplikují výše uvedený postup na základě judikatury Ústavního soudu, kterou však považuje stěžovatel za protiústavní, neboť dochází k popření principu legitimního očekávání a odchýlení se od léta zažité praxe.

III. Ústavní soud po přezkoumání napadeného rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky a po zvážení všech okolností případu konstatuje, že ústavní stížnost je z části nepřípustná a z části zjevně neopodstatněná.

Čtvrtý senát Ústavního soudu dále konstatuje, že se obdobnými stížnostmi téže stěžovatelky v minulosti již zabýval, např. ve věci evidované u Ústavního soudu pod

sp. zn. IV. ÚS 609/12

nebo

IV. ÚS 834/12

, a na svých závěrech v těchto usneseních uvedených nemá čeho měnit.

Z toho důvodu Ústavní soud na citované a stěžovatelce známé odůvodnění uvedených usnesení v krátkosti toliko odkazuje a předmětnou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v části směřující proti výroku ve věci samé odmítá podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou a v části směřující proti výroku o nákladech řízení pak podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítá jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 28. března 2012

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu