Legislator Jurisprudence & Législation
II.ÚS 3396/11 ECLI:CZ:US:2011:2.US.3396.11.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint for failure to comply with mandatory lawyer representation rule.

Numéro de cause II.ÚS 3396/11
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against lower court decisions. The applicant failed to engage a lawyer, violating the mandatory representation requirement, despite numerous prior warnings and rejections in previous proceedings. The Court deemed repeated individual instructions unnecessary given the applicant's established knowledge of the procedural rules from history.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

Law č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, § 30 odst. 1; § 43 odst. 1 písm. a): A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to comply with the mandatory requirement of legal representation by a lawyer, especially when such a requirement has been repeatedly emphasized in prior proceedings.

Mots-clés

Généré par l'IA
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility repeated procedural warnings legal counsel requirement Constitutional Court procedure

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Mgr. D. K., proti usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 8. 2011 sp. zn.. 3 UL 13/2011, Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 5. 2011 sp. zn. 10 Co 914/2010, a Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziříčí ze dne 14. 9. 2010 sp. zn. 40 D 125/2007, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se s odvoláním na porušení svých základních práv a svobod domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Současně uvádí, že ústavní stížnost bude doplněna advokátem, který jí bude určen Českou advokátní komorou.

Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu").

Z obsahu podání je zřejmé, že navrhovatelka nerespektovala ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jenž ukládá fyzickým osobám v řízení před Ústavním soudem povinné zastoupení advokátem.

Z elektronické databáze Ústavního soudu bylo zjištěno, že navrhovatelka podala od roku 1995 k Ústavnímu soudu desítky ústavních stížností, přičemž v řadě z nich byla opakovaně vyzývána k odstranění vad návrhu a poučena o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem.

Navrhovatelce je tak z mnoha předchozích řízení známo, jaké náležitosti zákon o Ústavním soudu pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a náležitostech návrhu dostávalo navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat poučení, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku dalšího vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním. Ostatně i tento právní závěr je navrhovatelce znám již z více předcházejících rozhodnutí Ústavního soudu, jimiž rovněž došlo k odmítnutí návrhu, aniž by byla navrhovatelka vyzývána k odstranění vad podání (naposledy usnesení

sp. zn. IV. ÚS 2818/11

ze dne 3. 10. 2011).

Ústavnímu soudu proto nezbylo než podanou ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. listopadu 2011

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj