Legislator Jurisprudence & Législation
IV.ÚS 2441/11 ECLI:CZ:US:2011:4.US.2441.11.1 Généré par l'IA

Constitutional complaint dismissed as untimely; prior rejection of similar complaint bars re-filing.

Numéro de cause IV.ÚS 2441/11
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court dismissed the constitutional complaint as untimely, noting the applicant had previously filed a similar complaint that was rejected for delay. The applicant argued for a supplementary filing, but the Court held that the statutory deadline for constitutional complaints is mandatory and cannot be extended. Consequently, the Court ruled that the procedural defect of untimeliness remains fatal regardless of the applicant's representation or new arguments.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint filed after the statutory deadline is inadmissible, and a prior rejection of a similar complaint for untimeliness precludes a subsequent filing.

Mots-clés

Généré par l'IA
constitutional complaint untimely filing statutory deadline mandatory limitation procedural admissibility

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
2011) návrhem podaným po lhůtě kogentně zakotvené v ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu
Pro uvedené nezbylo, než stěžovatelův nynější návrh znovu odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků a bez jakékoliv možnosti přezkumu naříkaných rozhodnutí.

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl dne 31. srpna 2011 ve věci ústavní stížnosti P. N., bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 29. 12. 2009 čj. 40 Co 1027/2009-101, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. 11. 2009 čj. 47 Nc 7556/2008-91 a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2010 čj. 20 Cdo 2377/2010-130 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem označeným jako "Doplnění ústavní stížnosti ze dne 8. 12. 2010" domáhal se stěžovatel, za kterého formuloval návrhové žádání a jeho důvody Mgr. S. S., advokát, jenž byl - dle svého tvrzení - pro doplnění ústavní stížnosti "soudem ustanoveným zástupcem", zrušení shora uvedených usnesení obecných soudů.

Ústavní stížnost je návrhem opožděně podaným.

Předně je nutno uvést, že ústavní stížnost, na kterou nynější stěžovatelovo podání navazuje jakožto její "doplnění", byla odmítnuta pro opožděnost usnesením

sp. zn. I. ÚS 3586/10

ze dne 14. 2. 2011. Na toto usnesení, jež je stěžovateli známo, neboť mu bylo doručeno dne 23. 2. 2011, možno i nyní odkázat a opětovně uvést, že bylo-li napadené usnesení Nejvyššího soudu stěžovateli doručeno dne 8. 10. 2010 (jak bylo Ústavním soudem zjištěno), byla nejen ústavní stížnost ze dne 8. 12. 2010 (doručená Ústavnímu soudu 16. 12. 2010 a podaná k poštovní přepravě jako zásilka adresovaná Ústavnímu soudu 15. 12. 2010), ale i její "doplnění" (doručené Ústavnímu soudu 16. 8. 2011) návrhem podaným po lhůtě kogentně zakotvené v ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Pro uvedené nezbylo, než stěžovatelův nynější návrh znovu odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků a bez jakékoliv možnosti přezkumu naříkaných rozhodnutí.

Nad rámec uvedeného poznamenává Ústavní soud, že stěžovatel nebyl v řízení o jím nyní podané ústavní stížnosti zastoupen, neboť řízení před Ústavním soudem je procesem samostatným, není "pokračováním" sporu před obecnými soudy; speciální plnou moc (§ 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu) nemůže obecný soud nahradit rozhodnutím vydaným dle ustanovení § 30 o. s. ř. Vyzývat stěžovatele k předložení řádné plné moci udělené pro zastupování před Ústavním soudem bylo by však zcela zbytečné, neboť byť by i k bezvadnému zastoupení stěžovatele došlo, nic by to na opožděnosti jím podané ústavní stížnosti změnit nemohlo.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 31. srpna 2011

Miloslav Výborný, v. r.

soudce zpravodaj