Legislator Jurisprudence & Législation
I.ÚS 365/11 ECLI:CZ:US:2011:1.US.365.11.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses appeal due to failure to comply with mandatory lawyer representation rules.

Numéro de cause I.ÚS 365/11
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by J. K. against a Supreme Court decision. The petitioner repeatedly violated the mandatory requirement for legal representation by an advocate, having submitted dozens of similar complaints since 2004 without proper counsel. The court deemed further individual warnings ineffective given the petitioner's extensive prior knowledge of these procedural rules.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 30 para. 1; § 43 para. 1 lit. a): Mandatory lawyer representation in Constitutional Court proceedings is a strict condition; repeated violations by a litigant who has been previously instructed render further individual warnings ineffective and the complaint inadmissible.

Mots-clés

Généré par l'IA
mandatory lawyer representation Constitutional Court procedure inadmissible complaint legal representation rules repeated procedural violations

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti J. K., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2010, č. j. 20 Cdo 2834/2010-56, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 7. 2. 2011 doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí.

Dříve, než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Shledal, že tomu tak není.

Stěžovatel opakovaně nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jež ukládá fyzickým i právnickým osobám v řízení před Ústavním soudem povinné zastoupení advokátem. Z provedeného lustra Ústavního soudu bylo zjištěno, že stěžovatel podal od roku 2004 k Ústavnímu soudu několik desítek ústavních stížností a v mnoha řízeních o nich byl již vícekrát a dostatečně poučen, jaké náležitosti zákon k podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje (srov. např.

sp. zn. I. ÚS 3016/07

,

sp. zn. II. ÚS 1066/09

a další, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Bylo proto ve vlastním zájmu stěžovatele, aby vady odstranil, resp. aby další jeho podání již vady neobsahovalo.

Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat poučení, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 22. února 2011

Vojen Güttler, v. r.

soudce zpravodaj