Legislator Jurisprudence & Législation
III.ÚS 3293/10 ECLI:CZ:US:2011:3.US.3293.10.1 Généré par l'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of mandatory lawyer representation and formal defects.

Numéro de cause III.ÚS 3293/10
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's request for a preliminary measure and the annulment of previous proceedings. The applicant failed to appear with mandatory legal counsel and did not correct formal deficiencies after being given a final warning. Consequently, the court applied the statutory rule that such defective submissions cannot be treated as valid complaints.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu; A submission to the Constitutional Court lacking mandatory legal representation and formal requirements is inadmissible and must be rejected.

Mots-clés

Généré par l'IA
mandatory lawyer representation formal defects complaint inadmissible submission Constitutional Court procedure preliminary measure rejection

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Jurisprudence citée

Généré par l'IA

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci návrhu F. O., vydání "předběžného opatření dle § 80 zákona č. 182/1993 Sb. k zamezení bezdůvodného zbavování a omezování osobní svobody...", "zrušení neodkladnosti účinků podané již do řízení IV. ÚS 289/2000" a "zrušení zneužívaného nuceného zastupování, které je diskriminací postavení účastníka", takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním, označeným jako ústavní stížnost, se navrhovatel domáhá vydání předběžného opatření "... k zamezení bezdůvodného zbavování a omezování osobní svobody páchané soustavně už 10 let násilným vláčením po psychiatrech ... způsobené pohrdáním závazným nálezem IV. ÚS 289/2000..." a k zrušení dalších "účinků" a "zneužívaného nuceného zastupování".

Navrhovatel při podání ústavní stížnosti nebyl (a není) zastoupen advokátem (viz § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu") a jeho podání za řádný návrh na zahájení řízení považovat nelze.

K odstranění formálních a obsahových nedostatků podání, jakož i nedostatku povinného zastoupení advokátem, byl navrhovatel veden písemnou výzvou, doručenou mu dne 8. 12. 2010, v níž byl též upozorněn, že nestane-li se tak ve lhůtě 20 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se mu náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí.

Dne 13.12. 2010 bylo Ústavním soudu doručeno vyjádření navrhovatele, jímž "odmítá zahajování dalšího řízení... a trvá na vyřízení řízení III. ÚS 141/93 a dalších nedořešených věcí dle sdělení ÚS 446/2006 ... včetně nedořešených žalob proti státu dle zák. č. 82/98 Sb. a čl. 36 odst. 3 Listiny".

Je tudíž zjevné, že navrhovatel ve lhůtě stanovené výzvou, ani později, uvedené procesní nedostatky neodstranil (přichází v úvahu i interpretace, že posuzované podání stěžovatel ani za ústavní stížnost nepokládá).

Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, jež navrhovatel vede, se navíc podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí, ačkoli byl opakovaně poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (viz kupříkladu věci ústavních stížností vedené pod

sp. zn. II. ÚS 21/05

,

sp. zn. I. ÚS 614/05

,

sp. zn. II. ÚS 664/05

,

sp. zn. III. ÚS 513/06

nebo

sp. zn. II. ÚS 554/06

,

sp. zn. I. ÚS 147/07

,

sp. zn. I. ÚS 1249/07

).

Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh navrhovatele odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. ledna 2011

Vladimír Kůrka

soudce zpravodaj