Legislator Jurisprudence & Législation
II.ÚS 3050/10 ECLI:CZ:US:2011:2.US.3050.10.1 Généré par l'IA

Constitutional complaint dismissed for failure to meet formal requirements and lack of legal representation.

Numéro de cause II.ÚS 3050/10
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court dismissed the constitutional complaint because it failed to satisfy formal requirements under the Constitutional Court Act. The petitioner was initially notified of these defects and urged to retain a lawyer, but the deadline was extended and ultimately missed without remediation. Consequently, the court rejected the complaint as inadmissible due to the petitioner's failure to correct the identified procedural flaws.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu; Constitutional complaints lacking formal requirements or filed without legal representation are inadmissible and must be rejected.

Mots-clés

Généré par l'IA
constitutional complaint formal requirements legal representation inadmissible Constitutional Court Act

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 104 odst. 2 o.s.ř.
§ 243c odst. 1 o.s.ř.
2 a § 243c odst. 1 o.s.ř. zastaveno dovolací řízení.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost pro její vady podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti M. V., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2010 č. j. 20 Cdo 1063/2010-47, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 25. 10. 2010, stěžovatel napadl v záhlaví uvedené usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo podle ustanovení § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o.s.ř. zastaveno dovolací řízení.

Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel přípisem ze dne 5. 11. 2010 vyzván k odstranění jejích vad. Zejména byl poučen o povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem a o možnosti požádat o přidělení advokáta Českou advokátní komoru v Praze. Současně byl upozorněn na následky neodstranění vytčených vad ve stanovené 20ti denní lhůtě.

Podáním, které došlo Ústavnímu soudu dne 6. 12. 2010, stěžovatel požádal o prodloužení lhůty k odstranění vad s tím, že požádal advokátní komoru o přidělení advokáta a o vypracování ústavní stížnosti. Ústavní soud jeho žádosti vyhověl a přípisem ze dne 9. 12. 2010 mu lhůtu s konečnou platností prodloužil do 31. 12. 2010. Ve stanovené lhůtě však stěžovatel vady neodstranil.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost pro její vady podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. ledna 2011

Stanislav Balík, v. r.

soudce Ústavního soudu