Constitutional Court rejects bias claim against judge for hearing prior constitutional complaints by same petitioner.
Synthèse Legislator
Généré par l'IAThe Constitutional Court dismissed the petitioner's claim of judicial bias against Judge Jiří Nykodým, who acted as the rapporteur in a separate constitutional complaint case. The petitioner argued that Nykodým's prior involvement in another case involving him created a conflict of interest, but the court found no legal basis for exclusion. The court ruled that a judge's participation in deciding previous complaints by the same party does not constitute a personal relationship with the current case under the relevant statute.
Regeste Legislator
Généré par l'IA§ 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Participation in adjudicating prior constitutional complaints by the same petitioner does not constitute grounds for excluding a judge from hearing a subsequent complaint against them.
Mots-clés
Généré par l'IADispositions légales citées
Généré par l'IATexte complet
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně o námitce podjatosti, vznesené proti soudci Jiřímu Nykodýmovi stěžovatelem ing. P. Ch., v rámci řízení o ústavní stížnosti vedené u Ústavního soudu pod
sp. zn. II. ÚS 837/06
, takto:
Soudce zpravodaj Jiří Nykodým není vyloučen z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti vedené pod
sp. zn. II. ÚS 837/06
.
Odůvodnění:
V podání ze dne 23. 12. 2006, doručeném Ústavnímu soudu dne 27. 12. 2006, vznesl stěžovatel námitku podjatosti soudce (soudců), kteří se prý účelového zásahu do jeho práv dopustili v jiných řízeních nebo kteří byli jakkoliv nápomocni. V předmětné věci se tato námitka týká soudce Jiřího Nykodýma, který je soudcem zpravodajem a rozhodoval jako soudce zpravodaj o ústavní stížnosti stěžovatele vedené pod
sp. zn. II. ÚS 222/06
.
Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. citovaného zákona je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání než je funkce soudce Ústavního soudu.
Ve vyjádření k námitce podjatosti soudce Jiří Nykodým uvedl, že se v této věci necítí být podjatý, neboť nemá žádný poměr k projednávané věci, k účastníkům, k vedlejším účastníkům ani k právnímu zástupci stěžovatele. Sama okolnost, že navrhovatelé vyjadřují nespokojenost s předchozími rozhodnutími II. senátu Ústavního soudu, jakož i se soudcem samotným v pozici soudce zpravodaje, nezakládá - podle jeho vyjádření - důvod vyslovení podjatosti, neboť z přijatého právního názoru nelze usuzovat na poměr k jiné věci ani na poměr k účastníkovi řízení.
I. senát Ústavního soudu určený rozvrhem práce k rozhodnutí o vyloučení soudce II. senátu neshledal, že by byly dány důvody pro vyloučení soudce Jiřího Nykodýma. Rozhodovací činnost soudce Ústavního soudu v jiné věci projednávané a rozhodované v řízení u tohoto soudu nelze považovat za jeho poměr k věci v tom smyslu, jak stanoví § 36 zákona o Ústavním soudu. Poměr k věci je nutno chápat jako osobní vztah soudce k výsledku jednání před Ústavním soudem, tj. v konkrétní projednávané věci a nelze jej interpretovat takovým způsobem, že účast na projednání a rozhodování o předchozích ústavních stížnostech je důvodem k vyloučení soudce z projednávání a rozhodování o jiné ústavní stížnosti téhož stěžovatele.
Ze shora uvedených důvodů rozhodl I. senát ústavního soudu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. ledna 2007
Vojen Güttler v.r.
předseda senátu