Legislator Jurisprudence & Législation
II.ÚS 423/97 ECLI:CZ:US:1998:2.US.423.97 Généré par l'IA

Constitutional court dismisses complaint that state property transfer to municipality violated property rights.

Numéro de cause II.ÚS 423/97
Autorité / Tribunal
Juridiction Tchéquie (CZ)
Date de la décision
Issue du litige Rejeté (Dismissed)

Synthèse Legislator

Généré par l'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the Ministry of Finance's constitutional complaint regarding a court ruling transferring state-owned property to the municipality of Velichov. The Ministry argued that the transfer relied on ungrounded legal theories and violated Article 11 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The court rejected this, holding that the relevant 1945 decrees established that ownership transferred upon taking possession, not upon registration, and that the administrative decision creating the transfer was legally sufficient.

Regeste Legislator

Généré par l'IA

Decree No. 12/1945 Coll.; Decree No. 28/1945 Coll.; Decree No. 108/1945 Coll.: Ownership of land allocated to municipalities under these decrees transfers upon taking possession, rendering registration in the land register merely declaratory rather than constitutive.

Mots-clés

Généré par l'IA
state property transfer municipal ownership possession vs registration constitutional complaint property rights violation 1945 presidential decrees declaratory registration

Dispositions légales citées

Généré par l'IA
§ 72 odst.1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 72 odst.1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších
čl. 87 odst.1 písm. d) Ústavy
čl. 11 odst.1 Listiny základních práv a svobod
Dekret prezidenta republiky č. 12/1945 Sb.
Dekret prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. žádné zvláštní
Dekret prezidenta republiky č. 28/1945 Sb.
Dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb.
Dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. Sb.
§ 309 a násl., § 353 a násl., § 431 a § 504 o.z.o. z r. 1811
§ 82 odst.1 zák. č. 182/1993 Sb.

Vous souhaitez savoir comment cet arrêt s'applique à votre dossier ?

Analysez cette décision avec la législation fédérale, le droit cantonal, la doctrine et la jurisprudence subséquente dans Legislator AI.

Ouvrir dans Legislator →

Texte complet

Vlastnictví nemovitostí obcemi

Ústavní soud

rozhodl v senátu složeném z předsedy

a soudců ve věci ústavní stížnosti Ministerstva financí ČR, se

sídlem Letenská 15, Praha 1, zastoupeného JUDr. J. P., ředitelem

odboru právního a správních řízení privatizace, právně

zastoupeného JUDr. J. H., za účasti účastníka řízení Krajského

soudu v Plzni, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5.

září 1997, sp. zn. 12 Co 546/97 a rozsudku Okresního soudu

v Karlových Varech ze dne 25. 6. 1997, sp. zn. 9 C 243/96,

takto:

Ústavní stížnost se zamítá.

Odůvodnění.

Stěžovatel Česká republika - Ministerstvo financí ČR,

Letenská 15, Praha 1, zastoupené JUDr. J. P., ředitelem odboru

právního a správních řízení privatizace podal dne 3.11.1997

ústavní stížnost do rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne

15.září 1997, sp. zn. 12 Co 546/97, kterým byl potvrzen rozsudek

Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 25.6.1997, sp. zn. 9

C 243/96, o určení vlastnictví.

Stěžovatel podal svoji ústavní stížnost na základě ustanovení

§ 72 odst.1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších

předpisů, dle něhož je ústavní stížnost oprávněna podat právnická

osoba podle čl.87 odst.1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že

pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo

porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručená ústavním

zákonem.

V odůvodnění návrhu stěžovatel uvedl, že bylo napadeným

rozsudkem určeno, že majetek státu, dům čp. 87 ve Velichově, se

stavební parcelou č. 135 a stavební parcelou č.p.18 v katastrálním

území Velichov, je ve vlastnictví obce Velichov.

Dále uvedl, že napadeným rozsudkem bylo určeno, že dotčený

majetek majetkem státu není. K tomuto určení došlo na základě

volné, ničím nepodložené a mimo zákon jdoucí úvahy, kterou se

rozhodnutím Osídlovacího úřadu a Fondu národní obnovy o odevzdání

konfiskovaného majetku obcím přisuzují konstituční účinky. Na

místo zákonných ustanovení se tyto závěry opírají o předválečné

komentáře o rozdílu mezi převodem a přechodem vlastnictví a činí

se tak ve zjevném rozporu s obsahem samotného rozhodnutí

o odevzdání konfiskovaného majetku obcím a zcela ponechávají

stranou ustanovení § 309 a násl., § 353 a násl., § 431 a § 504

o.z.o. z r. 1811, v době vydání rozhodnutí platného. Jde tu proto

o nezákonný zásah do vlastnického práva, chráněného čl.11, odst.1

Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost splňuje předepsané

obsahové a formální náležitosti, byla podána včas, když napadený

rozsudek byl stěžovateli doručen dne 16. října 1997.

K posuzované věci si vyžádal Ústavní soud vyjádření dalších

účastníků řízení, to je Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu

v Karlových Varech a současně si vyžádal spis sp. zn. 9 C 243/96.

V průběhu řízení zjistil Ústavní soud z listinných podkladů tyto

skutečnosti.

Obec Velichov se žalobou podanou dne 27. 9.1996 u Okresního

soudu v Karlových Varech proti České republice, zastoupené

finančním referátem Okresního úřadu v Karlových Varech domáhala

určení, že je vlastníkem domu č.p.87 se stavební parcelou č. 135

o výměře 397m2 a stavební parcelou č.18 o výměře 590m2

v katastrálním území Velichov s tvrzením, že tyto nemovitosti jí

byly předány rozhodnutím Osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy

ze dne 30.12.1949 Č.U.lll-145/46 ke dni 31.12.1949. Tímto dnem se

stala obec jejich vlastníkem a vlastnictví znovu nabyla na základě

ustanovení § 2 odst.1 písm. c) zák.č.172/1991 Sb. Přes námitky

žalované, že ze samotného znění rozhodnutí je zřejmé, že

k 31.12.1949 na obec přešly jenom držba, užívání a správa, soud

žalobě vyhověl s tím, že pro určení okamžiku vzniku vlastnického

práva nutno považovat za rozhodující den odevzdání bez ohledu na

pozdější zápis v pozemkové knize a odkázal na judikaturu

Nejvyššího soudu ČR.

Krajský soud v Plzni nevyhověl podanému odvoláni a rozsudkem

ze dne 15. září 1997 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně.

V odůvodnění rozsudku s odkazem na jednotlivé námitky konstatoval,

že naléhavý právní zájem na určení vlastnictví shledal v tom, že

žalovaný odmítal dát souhlas k zápisu tohoto majetku do katastru

nemovitostí jako majetku žalobce. Odvolací soud se ztotožnil se

závěry soudu prvního stupně, že se stal žalobce vlastníkem

dotčených nemovitostí ke dni 31.12.1949, neboť u přídělu majetku

žalobci nešlo o převod vlastnického práva, ale o přechod

konfiskovaného majetku na nového nabyvatele na základě úředního

rozhodnutí.

Dále konstatoval, že podle tehdy platného o.z.o.,

nejednalo-li se o převod, ale o přechod vlastnického práva úředním

výrokem, nebylo třeba k nabytí vlastnického práva intabulace

zejména, když dekret č. 108/1945 Sb. žádné ustanovení

o intabulaci, jakožto podmínce nabytí vlastnického práva,

neobsahoval a neobsahoval je ani zákon č. 90/1947 Sb. Neshledal

rozpor mezi odstavci I. a II. rozhodnutí, jímž žalobce nemovitosti

získal, ale považoval je pouze za upřesnění v tom, že kromě

vlastnického práva přechází na obec tímto dnem i některé nároky

z doby minulé, kromě těch, které byly v odstavci III. tohoto

rozhodnutí ponechány jinému orgánu.

Podle právního názoru stěžovatele žádný ze závěrů Krajského

soudu v Plzni nemá zákonné opodstatnění a namítal, že odvolací

soud rozhodoval zcela pod vlivem rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.

35/1993 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jako soud prvního

stupně.

K ústavní stížnosti se účastníci řízení vyjádřili tak, že

navrhli její zamítnutí, a to prakticky ze stejných důvodů, které

jsou uvedeny v jejich rozsudcích.

Po zvážení všech uvedených skutečností dospěl Ústavní soud

k závěru, že podaná ústavní stížnost není důvodná.

Na základě dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb.,

28/1945 Sb. a 108/1945 Sb. byla provedena konfiskace majetku

zemědělského, zemědělské půdy dále nepřátelského majetku Němců,

Maďarů a jiných nepřátel státu. Dekret ze dne 21.6.1945 č.

12/1945 Sb. se týkal konfiskace a urychleného rozdělení

zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel

českého a slovenského národa. Tento právní předpis obsahoval

jednak ustanovení o konfiskaci majetku, jednak ustanovení

o přidělování konfiskovaného majetku. Dne 20. 7.1945 pak prezident

republiky vydává dekret č. 28/1945 Sb., o osídlení zemědělské půdy

Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými

a jinými slovanskými zemědělci. Ustanovení tohoto dekretu

o přidělování zemědělské půdy se do značné míry překrývají

s ustanovením dekretu č. 12/1945 Sb., mezi oběma dekrety je však

řada rozdílů. Zřejmě nejzávažnější změnou je ustanovení § 5 odst.

2 dekretu č. 28/1945 Sb., podle něhož " přidělená půda přechází

dnem převzetí držby do vlastnictví přídělce". Dekret č. 12/1945

Sb. zvláštní ustanovení o nabývání vlastnictví k přidělenému

majetku nemá.

Dekret č. 108/1945 Sb., ze dne 25.října 1945, o konfiskaci

nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, upravoval jednak

konfiskaci majetku, zřízení a činnost Fondů národní obnovy

a přídělové řízení. Přídělové řízení mimo jiné specifikuje

rozhodnutí o přídělu, včetně povinnosti orgánu, rozhodujícího

o přídělu zaslat právoplatné rozhodnutí o přídělu příslušnému

orgánu veřejné správy, jenž provede odevzdání přiděleného majetku.

Pokud jde o samotný příděl, jedná se o institut společný pro

všechny zmíněné dekrety a je derivativním nabytím podle ustanovení

§ 423, o.z.o. - úplatným přechodem vlastnického práva, k němuž

dochází na podkladě veřejnoprávní žádosti a který je dokonán

právním úkonem - administrativním rozhodnutím.

V tomto projednávaném případě to bylo provedeno "Rozhodnutím

Osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy v Praze, č.j. C U III

145/49 ze dne 30.prosince 1949." V případě přídělu však nestačí

k nabytí vlastnického práva pouhý právní titul, ale je zapotřebí

tradice podle ustanovení §§ 426 - 431 o.z.o. Tato skutečnost plyne

jednak z ustanovení § 5 odst. 2 dekretu č. 28/1945 Sb. a dále

z ustanovení § 5 odst.1, č. 4 dekretu č. 108/1945.

Rozhodnutím Osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy

v Praze, oblastní úřadovny v Karlových Varech, č. j. CU

III-145/49, ze dne 30.prosince 1949 o odevzdání konfiskovaného

nemovitého majetku obci, byla obci Velichov odevzdána budova

č.p.87 se stavební parcelou č.135 a č.18 v katastrálním území

Velichov, která dle přiloženého "Seznamu konfiskovaných nemovitých

podstat, přicházejících v úvahu pro odevzdání obci" byla označena

takto: druh nemovitosti: I. rodinné domky a bouračky a pod pol.12

je uvedeno v oddíle knihovní vlastník - vlastnictví fyzických

osob.

Je třeba rozlišovat nabytí vlastnictví k majetku podle

dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., č. 28/1945 Sb. a č.

108/1945 Sb. V době vzniku těchto právních předpisů byl platný

obecný zákoník občanský z roku 1811, podle něhož bylo vždy

k nabytí vlastnického práva třeba intabulace dle ust. § 431

o.z.o., což však neplatilo všeobecně.

Nabytí konfiskovaného majetku bylo veřejnoprávní povahy

a rozhodovalo se o něm pravomocným Rozhodnutím pověřeného

Osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy. Bylo to rozhodnutí

přídělové. Pro nabytí vlastnického práva nebylo proto zapotřebí

ani vkladu práva vlastnického do pozemkových knih ( tzn.

intabulací práva vlastnického neboli provedení knihovního

pořádku), ani hmotného odevzdání nemovitosti.

Dekret prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. žádné zvláštní

ustanovení o nabytí vlastnického práva nemá, pouze ustanovení §

13 citovaného dekretu předpokládá zápis (nikoliv vklad) přídělu do

pozemkových knih, přičemž tento zápis nemá konstitutivní

charakter. K nabytí vlastnického práva k zemědělskému majetku

podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. proto nebylo

třeba vkladu do pozemkových knih. Dekret prezidenta republiky č.

28/1945 Sb. pak výslovně určil v ustanovení § 5, odst. 2

"přidělená půda přechází dnem převzetí držby do vlastnictví

přídělce". Z toho vyplývá, že tento právní předpis tedy zjevně

nevyžadoval pro nabytí vlastnického práva přídělcem intabulaci

přídělu.

Dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. Sb. byl ryze

veřejnoprávní normou ve které není výslovně stanoveno, že přídělce

se stává vlastníkem. Obsahem těchto právních vztahů je přechod

vlastnictví nejprve na stát a potom na přídělce, což je možno

dovodit z obecného významu použitých slov a z argumentací

ustanovení § 13, který upravuje nakládání s přiděleným majetkem

a ustanovení § 16, které upravuje přechod nemovitostí a knihovních

práv na stát, s použitím zákona č. 90/1947 Sb., o provedení

knihovního pořádku, který na tyto věci již pamatuje výslovně. Dává

přídělci právo zažádat o vklad, ukládá státním úřadům vklad pro

přídělce zařídit, což znamená, že přídělce musí být vlastníkem.

Jak vyplývá z části V. "Rozhodnutí o odevzdání konfiskovaného

nemovitého majetku obci Velichov", budou v pozemkových knihách

provedeny zápisy provádějící knihovní pořádek podle tohoto

rozhodnutí o odevzdání pod I. a llI. odst.1, zejména 1. vymaží se

práva uvedená pod III. odst.1 písm. a) vloží se vlastnické právo

pro obec a vyznačí se, že závazky uvedené pod III. odst.1 písm. b)

nepostihují odevzdané nemovitostí, anebo 2. se zapíší odevzdané

nemovitosti do nových složek bez přenesení práv a závazků

uvedených pod III. odst.1, je-li toho podle zák. č. 90/1947 Sb.

účelné nebo nutné a v nich se vloží vlastnické právo pro obec.

Z uvedeného je zřejmé, že již samotné Rozhodnutí Osidlovacího

úřadu a Fondu národní obnovy zakládá vklad vlastnického práva pro

obec, která se stala vlastníkem na základě tohoto rozhodnutí

a nikoliv jen správcem, jak uvádí stěžovatel. Právní účinky

přídělu, zejména nabytí vlastnického práva k nemovitému majetku,

přidělenému podle dekretu prezidenta republiky, nastaly již výše

uvedeným rozhodnutím.

Na základě výše uvedených skutečností, kdy nebylo shledáno

žádné porušení ústavnosti, Ústavní soud podle ustanovení § 82

odst.1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ústavní

stížnost zcela zamítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 21. října 1998