Legislator Case Law & Legislation
III.ÚS 1127/17 ECLI:CZ:US:2017:3.US.1127.17.1 AI generated

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirements.

Case Number III.ÚS 1127/17
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Ing. Vladimír Mička against a lower court judgment. The applicant repeatedly failed to appoint a lawyer, violating mandatory procedural requirements despite prior warnings from the Court. Consequently, the Court dismissed the complaint under § 43 of the Constitutional Court Act as it did not meet formal standards.

Legislator headnote

AI generated

§ 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints must be filed with mandatory lawyer representation and strict formal compliance, and failure to correct these defects results in dismissal.

Keywords

AI generated
constitutional complaint mandatory lawyer representation procedural defects Constitutional Court Act dismissal of complaint formal requirements repeated violations

Cited Legislation

AI generated
§ 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Cited Case Law

AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci návrhu navrhovatele Ing. Vladimíra Mičkala, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. ledna 2017 č. j. 16 Co 425/2016-643, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem ze dne 13. 4. 2017, doručeným Ústavnímu soudu téhož dne a označeným jako ústavní stížnost, stěžovatel napadl shora uvedené soudní rozhodnutí.

Podání navrhovatele nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků, především pak navrhovatel nebyl pro řízení zastoupen advokátem [§ 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].

Z dalších řízení o ústavních stížnostech, jež navrhovatel u Ústavního soudu vedl (např.

sp. zn. I. ÚS 857/14

,

III. ÚS 3717/15

,

IV. ÚS 1526/16

), se podává, že tento postup (jímž vědomě nedodržuje požadavek povinného zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byl Ústavním soudem mnohokrát poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, a vyzýván k odstranění nedostatků návrhu.

Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly navrhovateli objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. dubna 2017

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj