Legislator Case Law & Legislation
II.ÚS 3791/16 ECLI:CZ:US:2017:2.US.3791.16.1 AI generated

Constitutional Court disqualifies judge due to long-term hostile behavior by litigant creating reasonable doubt of impartiality.

Case Number II.ÚS 3791/16
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Allowed / Granted

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court of the Czech Republic disqualified Judge Ludvík David from hearing a constitutional complaint against the applicant J. B. The court found that the judge's self-reported disqualification was justified by the applicant's long-term hostile behavior, including public attacks and a request for disciplinary action. Relying on the principle that impartiality must be assessed both subjectively and objectively, the court held that the judge's reasonable doubt of his own impartiality warranted his removal from the case.

Legislator headnote

AI generated

§ 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu; Impartiality of a judge must be assessed both subjectively and objectively, and a judge may be disqualified if there are reasonable doubts about their impartiality arising from personal relationships or hostile conduct by a party.

Keywords

AI generated
judicial disqualification reasonable doubt impartiality subjective impartiality objective impartiality hostile litigation conduct Constitutional Court Czech Republic

Cited Legislation

AI generated
§ 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu
§ 37 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu
čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
1, dále i čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl.
čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajky) a soudců Tomáše Lichovníka a Davida Uhlíře o vyloučení soudce Ludvíka Davida z rozhodování ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. B., zastoupeného Mgr. Ing. Milanem Horákem, advokátem, se sídlem Cejl 37/62, Brno, takto:

Soudce Ludvík David je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn. II. ÚS 3791/16

.

Odůvodnění:

1. Soudce Ludvík David, člen II. senátu Ústavního soudu rozhodujícího o ústavní stížnosti stěžovatele vedené pod

sp. zn. II. ÚS 3791/16

, přípisem ze dne 3. dubna 2017 oznámil předsedkyni I. senátu, že se považuje za podjatého, a to s ohledem na dlouhodobější nepřátelské chování stěžovatele vůči jeho osobě, a to jak na veřejnosti, tak i písemnými podáními.

2. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

3. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení § 36 zákona o Ústavním soudu představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1, dále i čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).

4. Nezávislost a nestrannost soudce je klíčovou součástí práva na spravedlivý proces, které je zakotveno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je přitom třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní kritérium pak o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.

5. Při posuzování nestrannosti osoby soudce je vždy zapotřebí vycházet z předpokladu, že se jedná o profesionála schopného oddělit svůj profesní život od činnosti rozhodovací a od soukromých zájmů. Podjatost lze u soudce shledat teprve v případě, kdy je skutečně dán osobní vztah soudce k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům. V daném případě soudce poukázal na svůj subjektivní pocit vyloučení z rozhodování o stěžovateli, a to s ohledem na opakované ataky, které podniká stěžovatel na jeho osobu v návaznosti na jeho předchozí rozhodování. Stěžovatel na Ludvíka Davida podal též návrh na jeho kárné řízení, uvedl, že je soudce Ludvík David v jeho věcech vyloučen, a že svými rozhodnutími, vydanými pod sp. zn II. ÚS 1701/16 a

II. ÚS 1467/16

hrubě znevážil vážnost a důstojnost funkce ústavního soudce a ohrozil důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování Ústavního soudu. V návaznosti na všechny tyto skutečnosti se soudce Ludvík David subjektivně cítí být podjatým ve smyslu § 37 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

6. V souladu s výše nastíněnými principy a se zákonem o Ústavním soudu (§ 36 a 37) tak I. senát Ústavního soudu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky pro vyloučení soudce z projednávání ústavní stížnosti, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. dubna 2017

Kateřina Šimáčková, v. r.

předsedkyně senátu