Legislator Case Law & Legislation
II.ÚS 3831/16 ECLI:CZ:US:2017:2.US.3831.16.1 AI generated

Constitutional Court dismisses appeal as inadmissible due to prior ruling on same case facts.

Case Number II.ÚS 3831/16
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint as inadmissible because it concerned the same facts as a previously decided case. The applicant sought to annul a criminal order and prevent further proceedings after being convicted of theft, arguing violations of fair trial rights. The Court declined to rule again, citing the principle of *res judicata* and the specific provision regarding identical cases already adjudicated.

Legislator headnote

AI generated

§ 35 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; When a Constitutional Court has already ruled on the same case facts, subsequent complaints on identical issues are inadmissible.

Keywords

AI generated
res judicata constitutional complaint inadmissible same case prior ruling

Cited Legislation

AI generated
§ 35 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
2 T 88/2016 se přímo dotýkají rovněž nynější stěžovatelky, a protože Ústavní soud o stejné věci již rozhodl nálezem, v případě nyní posuzované ústavní stížnosti nemá jinou možnost, než ji odmítnout jako nepřípustnou (§ 35 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
Na základě výše uvedeného proto Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítl.

Cited Case Law

AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatelky V. V., právně zastoupené Mgr. Bc. Martinem Kůsem, advokátem, AK se sídlem Bartolomějská 304/1, Praha 1, proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci vedené pod sp. zn. 2 T 88/2016, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Včas podanou, jakož i jinak formálně bezvadnou ústavní stížností, se stěžovatelka domáhala konstatování, že trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 2 T 88/2016-75 ze dne 20. 9. 2016 byl zrušen odporem stěžovatelky podaným dne 27. 9. 2016. Ústavní soud měl také zakázat Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (dále také jen "obvodní soud") v pokračování v porušování jejích práv spočívajícím v nenařízení hlavního líčení ve věci vedené pod sp. zn. 2 T 88/2016.

2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a vyžádaného spisu obvodního soudu, byla stěžovatelka spolu se dvěma dalšími osobami dne 19. 9. 2016 zadržena z důvodu podezření ze spáchání přečinu krádeže. Dne 20. 9. 2016 byly všechny trestním příkazem č. j. 2 T 88/2016-75 uznány vinnými ze spáchání přečinu krádeže dle § 205 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku, za což byly odsouzeny k trestu vyhoštění z území České republiky na dobu tří let. Obvodní soud dále uložil trest propadnutí věci, a to jedné krabičky cigaret. Dle protokolu z jednání se obviněné práva podat si odpor vzdaly za sebe i za osoby oprávněné.

3. Dne 27. 9. 2016 podal obhájce odsouzených osob, kterému udělily plnou moc po konci řízení, za odsouzené odpor. K němu obvodní soud sdělil, že trestní příkaz nabyl právní moci dne 20. 9. 2016.

4. Stěžovatelka následně podala nyní projednávanou ústavní stížnost. Ústavní stížnost podaly i další dvě odsouzené. U Ústavního soudu jsou vedeny pod

sp. zn. III. ÚS 3816/16

a

II. ÚS 3819/16

.

5. Ústavní soud ve věci projednávané pod

sp. zn. III. ÚS 3816/16

rozhodl nálezem ze dne 21. 3. 2017 tak, že konstatoval, že postupem Obvodního soudu pro Prahu 1, spočívajícím v nenařízení hlavního líčení ve věci vedené pod sp. zn. 2 T 88/2016, bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces a na projednání věci za její přítomnosti podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Obvodnímu soudu pro Prahu 1 pak zakázal pokračovat v zásahu spočívajícím v nenařízení hlavního líčení ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 2 T 88/2016.

6. V citovaném nálezu Ústavní soud uvedl, že vytknutá pochybení se týkají rovněž dalších osob odsouzených trestním příkazem č. j. 2 T 88/2016-75 ze dne 20. 9. 2016, které proti tomuto příkazu také podaly odpor (a posléze ústavní stížnost). S ohledem - mutatis mutandis - na zásadu beneficia cohaesionis se tedy závěry toho nálezu uplatní i na ně.

7. Je tedy zřejmé, že vytýkaná pochybení v trestním řízení vedeném pod sp. zn. 2 T 88/2016 se přímo dotýkají rovněž nynější stěžovatelky, a protože Ústavní soud o stejné věci již rozhodl nálezem, v případě nyní posuzované ústavní stížnosti nemá jinou možnost, než ji odmítnout jako nepřípustnou (§ 35 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

8. Na základě výše uvedeného proto Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. dubna 2017

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj