Legislator Case Law & Legislation
II.ÚS 679/17 ECLI:CZ:US:2017:2.US.679.17.1 AI generated

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to remove formal defects and lack of mandatory lawyer representation.

Case Number II.ÚS 679/17
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint against lower court rulings regarding child support obligations. The court found the submission lacked mandatory lawyer representation and contained no relevant constitutional arguments, violating procedural requirements. Since the applicant failed to cure these defects within the prescribed deadline, the court dismissed the request without merit review.

Legislator headnote

AI generated

§ 30, § 31, § 34, § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu; Mandatory lawyer representation is required for constitutional complaints to prevent unqualified submissions, and failure to address formal defects or provide legal reasoning results in dismissal.

Keywords

AI generated
mandatory lawyer representation constitutional complaint dismissal formal defects removal procedural requirements child support obligations

Cited Legislation

AI generated
§ 30, § 31, § 34, § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
§ 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Bližší okolnosti případu nejsou nicméně z ústavní stížnosti patrné, protože k ní nebyly (v rozporu s ustanovením § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) přiloženy kopie napadených rozhodnutí.
§ 30, § 31 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii

Cited Case Law

AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o návrhu stěžovatele M. M., proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 5. 2016, č. j. 0 P 423/2004-428, a proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 12. 2016, č. j. 14 Co 308/2016-448, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 6. 3. 2017 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, označené jako ústavní stížnost, jejíž součástí byla rovněž žádost o osvobození od placení soudních poplatků a o ustanovení advokátky JUDr. Zdeňky Doležílkové. Předmětná ústavní stížnost brojí proti v záhlaví označeným rozhodnutím obecných soudů, které se týkají vyživovací povinnosti stěžovatele k jeho dceři. Bližší okolnosti případu nejsou nicméně z ústavní stížnosti patrné, protože k ní nebyly (v rozporu s ustanovením § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) přiloženy kopie napadených rozhodnutí.

Stěžovatelovo podání zjevně nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§ 34 zákona o Ústavním soudu), zejména v něm nebyla obsažena žádná relevantní ústavněprávní argumentace a pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§ 30, § 31 cit. zákona).

K odstranění formálních a obsahových nedostatků podání, jakož i nedostatku povinného zastoupení advokátem, byl navrhovatel vyzván přípisem, jemu doručeným dne 20. 3. 2017, v němž byl též upozorněn, že neodstraní-li vytýkané vady ve lhůtě do 20 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se mu rovněž náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí. Výslovně byl informován o tom, že zákon o Ústavním soudu neumožňuje ustanovení advokáta a je proto namístě požádat o přidělení advokáta Českou advokátní komoru podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.

Na tuto výzvu stěžovatel vůbec nijak nezareagoval.

Ústavní soud proto konstatuje, že navrhovatel vady svého návrhu k dnešnímu dni neodstranil, přičemž lhůta k odstranění vytknutých vad marně uplynula dne 10. 4. 2017.

Základní vadou, od níž se ostatně odvíjely i vady další, byla absence povinného zastoupení advokátem. Jak Ústavní soud již několikrát konstatoval, srov. např. nález

sp. zn. I. ÚS 89/94

ze dne 29. 11. 1994 (N 58/2 SbNU 151; veškerá judikaturu Ústavního soudu je dostupná též z: http://nalus.usoud.cz), smyslem povinného zastoupení advokátem je, aby (s ohledem na mimořádnou závažnost řízení) Ústavní soud jako specializovaný soud nebyl neúměrně zatěžován nekvalifikovanými návrhy a nekvalifikovaným přístupem účastníků k jednání. Příkladem takové situace je právě postup navrhovatele, který svůj návrh vůbec nijak ústavněprávně neodůvodnil. Jakkoliv si je Ústavní soud vědom omezených možností stěžovatele předestřít zásadní ústavněprávní argumentaci, bylo na něm, aby vyslyšel výzvu Ústavního soudu a zvolil si advokáta, jenž by vylíčil, v čem spočívalo jeho omezení základních lidských práv a svobod, jaká rozhodnutí vlastně napadá a rovněž by uvedl, že před podáním ústavní stížnosti stěžovatel vyčerpal všechny přípustné prostředky k ochraně svých práv. Pokud tak neučinil, nemůže tuto jeho nečinnost Ústavní soud nikterak nahrazovat a návrh stěžovatele nemůže jakkoliv meritorně posoudit.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh odmítnout z důvodu neodstranění vad návrhu v určené lhůtě.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. dubna 2017

Vojtěch Šimíček v. r.

soudce zpravodaj