Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet statutory requirements and lack of legal representation.
Legislator summary
AI generatedThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Petr Bartheldi against a regional court decision. The applicant failed to comply with statutory requirements, specifically lacking a lawyer and repeatedly ignoring prior warnings about formal defects. The court rejected the complaint because the applicant's persistent failure to adhere to procedural rules, despite multiple admonitions, rendered the submission inadmissible.
Legislator headnote
AI generatedLaw No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; § 30 para. 1; § 43 para. 1 lit. a): A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to meet statutory requirements, such as legal representation, and ignores prior warnings about these defects.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedCited Case Law
AI generatedFull text
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti Petra Bartheldiho, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. února 2017 č. j. 44 Co 570/2016-41, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Dne 6. 4. 2017 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova stížnost proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Brně, jímž bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2016 č. j. 48 C 154/2015-36 o odmítnutí jeho žaloby, a navrhoval jeho zrušení. Důvodem odmítnutí žaloby byla její neúplnost v povinných náležitostech.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Pokud tyto náležitosti nejsou splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami; stěžovatel především není zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod
sp. zn. III. ÚS 3759/15
,
sp. zn. II. ÚS 292/16
,
sp. zn. II. ÚS 293/16
,
sp. zn. I. ÚS 879/16
,
sp. zn. II. ÚS 1616/16
,
sp. zn. I. ÚS 1778/16
,
sp. zn. II. ÚS 1779/16
; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Stěžovatel i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl soudem mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.
5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
6. Stejně jako ve věcech vedených pod
sp. zn. IV. ÚS 2127/16
,
sp. zn. II. ÚS 2506/16
,
sp. zn. II. ÚS 2997/16
,
sp. zn. II. ÚS 3787/16
,
sp. zn. III. ÚS 3875/16
,
sp. zn. II. ÚS 114/17
,
sp. zn. II. ÚS 302/17
,
sp. zn. IV. ÚS 303/17
,
sp. zn. III. ÚS 304/17
,
sp. zn. I. ÚS 712/17
, jakož i v řadě dalších, se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. dubna 2017
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj