Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 3769/16 ECLI:CZ:US:2016:4.US.3769.16.1 AI generated

Constitutional Court dismisses appeal as clearly unfounded due to lack of constitutional issue regarding lawyer representation.

Case Number IV.ÚS 3769/16
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by August Vavric against the Supreme Court's decision to halt his appeal proceedings. The applicant argued that the Supreme Court violated his right to a fair trial and legal aid by failing to adequately inform him about appointing a lawyer under specific conditions. The Court ruled the complaint clearly unfounded because the Supreme Court's reasoning was logical and did not infringe upon any constitutionally protected rights. Consequently, the Constitutional Court dismissed the appeal without a hearing, finding the matter lacked any constitutional dimension.

Legislator headnote

AI generated

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint as clearly unfounded when the lower court's decision is based on logical reasoning that does not violate any constitutionally guaranteed rights.

Keywords

AI generated
constitutional complaint dismissal clearly unfounded appeal right to fair trial legal aid representation Supreme Court procedure constitutional dimension procedural halt

Cited Legislation

AI generated
§ 241 o. s. ř.
30 Cdo 3444/2016-352, dovolací řízení s odůvodněním, že stěžovatel nebyl zastoupen advokátem podle § 241 o. s. ř. a tento nedostatek neodstranil ani v dodatečné lhůtě stanovené v doručené výzvě.
§ 30 o. s. ř.
2 Listiny základních práva a svobod, který spatřuje v tom, že ho Nejvyšší soud dostatečně nepoučil o možnosti ustanovení advokáta podle § 30 o. s. ř.
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná ve smyslu ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práva a svobod
čl. 37 odst. 2 Listiny základních práva a svobod
1 a na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práva a svobod, který spatřuje v tom, že ho Nejvyšší soud dostatečně nepoučil o možnosti ustanovení advokáta podle § 30 o.

Cited Case Law

AI generated
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2006, sp. zn. 22 Cdo 2249/2005

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti Augusta Vavrici, zastoupeného Mgr. Marianem Babicem, advokátem se sídlem v Opavě, Nákladní 3002/2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, č. j. 30 Cdo 3444/2016-352, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.em se sídlem v Opavě, Nákladní 3002/2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, č. j. 30 Cdo 3444/2016-352, takto

Odůvodnění:

Nejvyšší soud zastavil usnesením ze dne 24. 8. 2016, č. j. 30 Cdo 3444/2016-352, dovolací řízení s odůvodněním, že stěžovatel nebyl zastoupen advokátem podle § 241 o. s. ř. a tento nedostatek neodstranil ani v dodatečné lhůtě stanovené v doručené výzvě.

Proti výše uvedenému rozhodnutí se stěžovatel opakovaně brání ústavní stížností podanou u Ústavního soudu dne 14. 11. 2016 a navrhuje jeho zrušení. Namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práva a svobod, který spatřuje v tom, že ho Nejvyšší soud dostatečně nepoučil o možnosti ustanovení advokáta podle § 30 o. s. ř.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stížnost rovněž není nepřípustná ve smyslu § 75 odst. 1 téhož zákona.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná ve smyslu ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Úkolem Ústavního soudu je toliko přezkoumávat, zda obecný soud nevykročil z ústavního rámce jeho činnosti - takové pochybení v daném případě ovšem nezjistil. Obecné soudy srozumitelně a logicky uvedly důvod, na základě kterého o zastavení dovolacího řízení rozhodly a v postupu dovolacího soudu nelze shledat porušení či omezení žádného ústavně chráněného práva. Řízení bylo zastaveno v souladu se zákonem a posuzovaná věc zcela postrádá ústavní rozměr.

Podle § 30 o. s. ř. se nejedná o poučení, které se má dostat každému účastníku řízení, ale jen takovému, u něhož jsou splněny podmínky pro osvobození od soudního poplatku, a zároveň to vyžaduje ochrana jeho zájmů, což není posuzovaný případ (více viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2006, sp. zn. 22 Cdo 2249/2005).

Ústavní soud neshledal, že by napadeným rozhodnutím bylo porušeno některé z ústavně zaručených práv; proto rozhodl o ústavní stížnosti mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu tak, že ji jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. listopadu 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu