Legislator Case Law & Legislation
II.ÚS 3521/16 ECLI:CZ:US:2016:2.US.3521.16.1 AI generated

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of lawyer representation despite prior warnings.

Case Number II.ÚS 3521/16
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court rejected the applicant's request to annul a Supreme Court decision, ruling the submission was inadmissible. The applicant failed to meet formal requirements, specifically the mandatory representation by a lawyer, despite having been repeatedly warned in numerous previous proceedings. The Court determined that since the applicant was already well-informed about these procedural rules through prior cases, insisting on a new warning would be an inefficient and formalistic approach.

Legislator headnote

AI generated

§ 34, § 72, § 30, § 31 of the Constitutional Court Act; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint without a hearing if the applicant has previously been adequately informed of the requirement for lawyer representation in similar cases, rendering further warnings unnecessary and formalistic.

Keywords

AI generated
Constitutional Court Act lawyer representation requirement inadmissible constitutional complaint procedural defects prior warnings established

Cited Legislation

AI generated
§ 34 of the Constitutional Court Act
§ 72 of the Constitutional Court Act
§ 30 of the Constitutional Court Act
§ 31 of the Constitutional Court Act
§ 43 paragraph 1 letter a of the Constitutional Court Act

Cited Case Law

AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o návrhu Jána Krišici, podanému proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 25 Cdo 2987/2016-248, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 24. 10. 2016 se navrhovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené usnesení Nejvyššího soudu.

Podání navrhovatele, označené jako ústavní stížnost, není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních a obsahových nedostatků a navrhovatel není pro řízení zastoupen advokátem (§ 34, § 72, § 30, § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).

Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené soudem.

Ústavní soud je však přesvědčen o tom, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se již tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

Tak se stalo i v nyní projednávaném případě. Stěžovatel byl totiž v minulosti již mnohokrát vyzýván k odstranění vad svých návrhů a byl řádně poučen o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem, včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání, pokud vady podání nebudou odstraněny (např. v řízeních

sp. zn. IV. ÚS 3677/12

,

III. ÚS 495/12

,

IV. ÚS 3970/11

,

IV. ÚS 495/12

či

IV. ÚS 2552/12

, a v dalších, řádově desítkách případů). Ústavní soud tak nemá pochybnost o tom, že stěžovatel byl řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.

V souladu s tradičním hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatele advokátem se tudíž Ústavní soud uchýlil i zde k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudcem zpravodajem stěžovatelův návrh bez jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. října 2016

Vojtěch Šimíček v. r.

soudce zpravodaj