Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 1772/16 ECLI:CZ:US:2016:4.US.1772.16.1 AI generated

Constitutional Court dismisses complaint regarding unconstitutional 6-month statute of limitations in execution law.

Case Number IV.ÚS 1772/16
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected Dany Pilarova's constitutional complaint against the Supreme Court's dismissal of her appeal. She argued that the six-month limitation period in the Execution Law violated her right to a fair process and equal treatment. The Court found no constitutional violation, citing established precedent that the Supreme Court correctly applied the law regarding state liability and limitation periods.

Legislator headnote

AI generated

§ 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.; The Constitutional Court does not deviate from established case law regarding the constitutionality of special limitation periods in execution law when the lower court acts in a constitutionally compliant manner.

Keywords

AI generated
statute of limitations execution law constitutional complaint fair process state liability passive legitimacy Constitutional Court

Cited Legislation

AI generated
Art. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
Art. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod
§ 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.
30 Cdo 2929/2015, spojené s návrhem na zrušení § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, takto:
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
Ústavní stížnost byla podána včas a osobou oprávněnou, přičemž stěžovatelka je zastoupena advokátem v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); rovněž není nepřípustná ve smyslu § 75 odst.
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.

Cited Case Law

AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Dany Pilarové, zastoupené JUDr. Františkem Horákem, advokátem se sídlem v Prostějově, nám. T. G. Masaryka 24, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2929/2015, spojené s návrhem na zrušení § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

Okresní soud v Prostějově rozsudkem ze dne 26. 6. 2013, č. j. 9 C 107/2012-103, zamítl žalobu stěžovatelky zaplacení 5 000 000 Kč z titulu špatného úředního postupu při provádění exekuce na majetek jejího partnera ve společně obývaném bytě; dospěl k závěru, že exekuce byla provedena v souladu se zákonem, a stěžovatelka navíc ani nedoložila, v čem měla spočívat způsobená škoda. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 25. 3. 2015, č. j. 44 Co 410/2013-157, potvrdil rozsudek okresního soudu. Nejvyšší soud usnesením ze dne 10. 5. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2929/2015, odmítl dovolání stěžovatelky proti rozsudku krajského soudu.

Proti usnesení dovolacího soudu se stěžovatelka brání ústavní stížností doručenou dne 1. 6. 2016 a navrhuje, aby Ústavní soud zrušil toto rozhodnutí i podkladové ustanovení zákona. Obsahem argumentace namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, který spatřuje ve způsobu, kterým dovolací soud posoudil otázku pasivní legitimace obce, soudního exekutora a promlčení práva podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů; zde zakotvenou zvláštní promlčecí lhůtu 6 měsíců považuje za protiústavní.

Ústavní stížnost byla podána včas a osobou oprávněnou, přičemž stěžovatelka je zastoupena advokátem v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); rovněž není nepřípustná ve smyslu § 75 odst. 1 téhož zákona. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti. K zásahu do rozhodovací činnosti obecných soudů je povolán výhradně tehdy, pokud z jejich strany došlo k porušení ústavně zaručených práv nebo svobod. Žádné takové pochybení v dané věci neshledal.

Dovolací soud se ústavně konformním způsobem vypořádal s otázkou pasivní legitimace, konstatoval, že podle zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá za škodu výhradně stát a nelze se podle něj domáhat náhrady přímo proti obcím při výkonu přenesené působnosti ani proti soudním exekutorům. Odpovídajícím způsobem se vypořádal i s otázkou promlčení práva a v této souvislosti poukázal na konstantní judikaturu týkající se ústavní konformity zvláštní úpravy promlčení podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Na tuto početnou a ustálenou judikaturu Ústavní soud odkazuje a konstatuje, že nemá důvodu se od ni odchylovat ani v projednávané věci (např. usnesení ze dne 21. 12. 2010,

sp. zn. III. ÚS 3451/10

, ze dne 9. 7. 2012,

sp. zn. IV. ÚS 1615/12

, nebo ze dne 28. 6. 2016,

sp. zn. IV. ÚS 1530/16

, dostupná na http://nalus.usoud.cz).

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. Současně byl podle téhož ustanovení odmítnut akcesorický návrh, který byl podán spolu s ústavní stížností a sdílí její osud a jímž se stěžovatelka domáhá zrušení výše uvedeného ustanovení zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. října 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu