Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 1608/16 ECLI:CZ:US:2016:4.US.1608.16.1 AI generated

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as manifestly unfounded regarding unfair trial rights in labor dispute.

Case Number IV.ÚS 1608/16
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by a former employee against her dismissal. The lower courts correctly assessed that new evidence presented by the complainant could not lead to a more favorable judgment, as she lacked the necessary qualifications for the role. The Court ruled that general courts did not exceed their constitutional mandate in evaluating the procedural arguments.

Legislator headnote

AI generated

§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.: The Constitutional Court acts as a guardian of constitutionality and does not review the substantive correctness of lower court decisions; complaints are dismissed if no constitutional violation is found.

Keywords

AI generated
constitutional complaint manifestly unfounded unfair trial rights labor dispute evidence admissibility

Cited Legislation

AI generated
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatelka je zastoupena advokátem v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); rovněž není nepřípustná ve smyslu § 75 odst.
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
čl. 83 Ústavy
Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a nepředstavuje další stupeň přezkumu věcné správnosti či konkrétního odůvodnění rozhodnutí obecných soudů.
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
Namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl.
čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod spočívající v tom, že soudu předložila důkazy, které vyvracejí oprávněnost jejího propuštění pro nadbytečnost.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti PhDr. Blanky Munclingerové, zastoupené Mgr. Vadimem Rybářem, advokátem se sídlem v Ostravě, Tyršova 1714/27, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2016, č. j. 21 Cdo 5497/2015-597, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 6. 2015, č. j. 16 Co 70/2015-572, a usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne 19. 12. 2014, č. j. 11 C 97/2011-537, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Bruntále usnesením ze dne 19. 12. 2014, č. j. 11 C 97/2011-537, zamítl žalobu stěžovatelky na obnovu řízení ve věci neplatnosti její výpovědi z pracovního poměru; v odůvodnění konstatoval, že stěžovatelkou nově předložené důkazy nemohou přivodit rozhodnutí ve věci, které by pro ni bylo příznivější. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16. 6. 2015, č. j. 16 Co 70/2015-572, potvrdil usnesení okresního soudu. Nejvyšší soud usnesením ze dne 19. 2. 2016, č. j. 21 Cdo 5497/2015-597, odmítl dovolání stěžovatelky proti usnesení krajského soudu.

Proti rozhodnutím obecných soudů se stěžovatelka brání ústavní stížností podanou dne 18. 5. 2016 a navrhuje, aby je Ústavní soud zrušil a věc vrátil nalézacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. Namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod spočívající v tom, že soudu předložila důkazy, které vyvracejí oprávněnost jejího propuštění pro nadbytečnost.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatelka je zastoupena advokátem v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); rovněž není nepřípustná ve smyslu § 75 odst. 1 téhož zákona. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a nepředstavuje další stupeň přezkumu věcné správnosti či konkrétního odůvodnění rozhodnutí obecných soudů. Jeho úkolem je výhradně posuzovat, zda z jejich strany nedošlo k vykročení z ústavního rámce jejich činnosti. Žádné takové pochybení v projednávané věci neshledal.

Obecné soudy ústavně konformním způsobem vyhodnotily stěžovatelkou tvrzené důvody obnovy řízení ve věci neplatnosti její výpovědi z pracovního poměru. Dostatečně odůvodnily závěr, že stěžovatelkou nově získané a soudu předložené důkazy nemohou přivodit rozhodnutí ve věci, které by pro ni bylo příznivější. Konstatovaly, že na posouzení věci by nemohlo nic změnit, i pokud by bylo prokázáno - jak o to stěžovatelka usilovala, že její práci převzala jiná pracovnice, která k ní neměla patřičnou kvalifikaci. Ani se započtením sporného úvazku (který převzala jiná pracovnice a obnášel rozsah 0,2) by stěžovatelku nebylo možno nadále zaměstnávat na plný pracovní úvazek; i tak by byly dány důvody pro vydání podkladového rozhodnutí o organizačních změnách a z něj vyplývající snížení úvazku na dané pracovní pozici.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4.října 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu