Legislator Case Law & Legislation
II.ÚS 2287/16 ECLI:CZ:US:2016:2.US.2287.16.1 AI generated

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement.

Case Number II.ÚS 2287/16
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a prisoner against lower court rulings regarding his fair trial rights. The applicant argued a violation of Article 36 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms, but the court found the submission suffered a serious formal defect because it lacked mandatory legal representation. Consequently, the court dismissed the complaint without addressing the merits, noting that prior notification of the representation requirement rendered further formal warnings unnecessary.

Legislator headnote

AI generated

§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to be represented by a lawyer, and repeated notification of this requirement does not cure the defect if the applicant was previously informed.

Keywords

AI generated
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility formal defect dismissal Charter of Fundamental Rights legal aid requirement

Cited Legislation

AI generated
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Ve stěžovatelem podaném návrhu není naplněna podmínka podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") - stěžovatel musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ústavní soud proto - z důvodu nesplnění podmínky povinného právního zastoupení advokátem - vadný návrh stěžovatele mimo ústní jednání podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
Stěžovatel tvrdí, že bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatele stěžovatele J. D., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici v Příbrami, proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 10. 12. 2015 č. j. 6 To 394/2015-418 a proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 14. 5. 2015 č. j. 26 T 7/2015-372, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavnímu soudu byla dne 13. 7. 2016 doručena ústavní stížnost směřující proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 14. 5. 2015 č. j. 26 T 7/2015-372 a usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 10. 12. 2015 č. j. 6 To 394/2015-418. Stěžovatel tvrdí, že bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Tímto návrhem se stěžovatel domáhal, jak plyne z obsahu návrhu, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí vydaná v jeho trestní věci.

2. Návrh podaný k Ústavnímu soudu trpěl závažnou formální vadou, která zároveň znemožňuje jakékoli hmotněprávní posouzení. Ve stěžovatelem podaném návrhu není naplněna podmínka podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") - stěžovatel musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem.

3. Jak přitom vyplývá z jiného řízení, které probíhalo s týmž stěžovatelem v květnu 2016, stěžovatel byl Ústavním soudem poučen o náležitostech vyžadovaných zákonem pro podání řádné ústavní stížnosti.

4. Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak již stalo v případě předchozím. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Za dané situace lze tedy považovat za neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání.

5. Ústavní soud proto - z důvodu nesplnění podmínky povinného právního zastoupení advokátem - vadný návrh stěžovatele mimo ústní jednání podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. srpna 2016

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj