Legislator Case Law & Legislation
I.ÚS 1335/16 ECLI:CZ:US:2016:1.US.1335.16.1 AI generated

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirements.

Case Number I.ÚS 1335/16
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's request to review a lower court decision. The applicant failed to meet formal requirements, specifically the mandatory representation by a lawyer under the Constitutional Court Act, despite prior warnings. The court dismissed the complaint as inadmissible because the applicant knowingly ignored these statutory conditions.

Legislator headnote

AI generated

§ 30, § 31, § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to comply with the mandatory requirement of legal representation by a lawyer.

Keywords

AI generated
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility Constitutional Court Act inadmissible procedural defect legal counsel requirement

Cited Legislation

AI generated
§ 30 and § 31 of the Constitutional Court Act
§ 29 and § 30 paragraph 1 of the Constitutional Court Act
§ 43 paragraph 1 letter a) of the Constitutional Court Act
§ 43 paragraph 3 of the Constitutional Court Act
Act No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court

Cited Case Law

AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu T. R., na zrušení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 č. j. 0 P 35/2012-4154 ze dne 18. listopadu 2014, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Dne 26. 4. 2016 došel Ústavnímu soudu návrh domáhající se přezkumu v záhlaví označeného soudního rozhodnutí. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže uvedených důvodů nesplňuje.

Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (srov. kupř. řízení ve věci

sp. zn. II.ÚS 2116/15

aj.), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 zákona o Ústavním soudu. Vyzývat navrhovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů jemu z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické. S právními následky takto podané ústavní stížnosti tak již byl navrhovatel dostatečně seznámen, přičemž tyto důsledky již i pocítil. Z toho je tedy zřejmé, že navrhovateli jsou dostatečně známy podmínky uvedené v ustanovení § 29 a § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, přesto se je opět a bez zjevného důvodu rozhodl v nyní projednávaném návrhu nerespektovat.

Poněvadž navrhovatel opět zvolil stejný přístup, soudce zpravodaj návrh za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako vadný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 25. května 2016

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj