Legislator Case Law & Legislation
III.ÚS 1333/16 ECLI:CZ:US:2016:3.US.1333.16.1 AI generated

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to appear with mandatory lawyer representation.

Case Number III.ÚS 1333/16
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against a district court decision, citing severe formal and substantive defects. The applicant repeatedly ignored mandatory requirements for lawyer representation and proper filing procedures despite prior warnings from the Court. Consequently, the Court dismissed the petition without a hearing, ruling that the applicant's persistent refusal to comply with procedural rules rendered the submission inadmissible.

Legislator headnote

AI generated

§ 34, § 72, § 30, § 31 of the Act on the Constitutional Court; The Constitutional Court may reject a constitutional complaint without a hearing if the applicant fails to correct formal defects or lack mandatory lawyer representation, even after repeated warnings.

Keywords

AI generated
Constitutional Court lawyer representation formal defects inadmissible petition procedural requirements

Cited Legislation

AI generated
§ 34 of the Act on the Constitutional Court
§ 72 of the Act on the Constitutional Court
§ 30 of the Act on the Constitutional Court
§ 31 of the Act on the Constitutional Court
§ 43 of the Act on the Constitutional Court

Cited Case Law

AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele T. R., nezl. T. R., 3. nezl. B. R. a 4. H. R., proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 16. prosince 2015 č. j. 0 P 35/2012-7528, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním ze dne 26. 4. 2016, doručeným elektronicky Ústavnímu soudu téhož dne a prostřednictvím pošty dne 2. 5. 2016, brojil první stěžovatel jménem svým i jménem dalších stěžovatelů proti shora označenému soudnímu rozhodnutí a proti neodůvodněným průtahům v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 0 P 35/2012, přičemž se domáhal, aby Ústavní soud uvedenému soudu a Městskému soudu v Praze zakázal porušovat právo účastníků specifikované v čl. 38 Listiny základních práv a svobod a přikázal jim "přidělit ve věci soudce v souladu s tímto základním ústavním právem". Současně požádal Ústavní soud o přednostní projednání věci.

Podání stěžovatele však nebylo možné považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních a obsahových nedostatků, především pak stěžovatel není pro řízení zastoupen advokátem (§ 34, 72, 30, 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Z velkého množství dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel u Ústavního soudu vedl a vede (viz věci vedené pod

sp. zn. I. ÚS 3425/15

,

I. ÚS 3412/15

,

III. ÚS 3418/15

a další), se přitom podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byl Ústavním soudem mnohokrát poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, a vyzýván k odstranění nedostatků návrhu.

Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly stěžovateli objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

Stejně jako ve věci vedené pod

sp. zn. III. ÚS 3409/15

či

sp. zn. I. ÚS 233/16

se Ústavní soud proto uchýlil k přiměřenému použití užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl. Návrh na přednostní projednání věci jakožto návrh akcesorický sdílí osud ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. května 2016

Jan Filip v. r.

soudce Ústavního soudu