Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 875/15 ECLI:CZ:US:2015:4.US.875.15.1 AI generated

Constitutional Court dismisses appeal for non-exhaustion of legal remedies due to failure to file appeal.

Case Number IV.ÚS 875/15
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by T. B. regarding a criminal conviction for unauthorized entry and false accusation. The petitioner argued that the trial court failed to order a psychiatric examination, but the Court found the complaint inadmissible because he did not exhaust available legal remedies. Specifically, the petitioner failed to file a statutory appeal (dovolání) as required by law, which was explicitly excluded from the exhaustion requirement for constitutional complaints.

Legislator headnote

AI generated

§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law for the protection of their rights, including statutory appeals, unless specifically exempted.

Keywords

AI generated
constitutional complaint inadmissibility exhaustion of legal remedies statutory appeal requirement criminal procedure remedies procedural means protection

Cited Legislation

AI generated
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), soudce zpravodaj návrh usnesením odmítne tehdy, jde-li o návrh nepřípustný; podle ustanovení § 75 odst.
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Cited Case Law

AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti T. B., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Jankovským, advokátem se sídlem Karlovo nám. 292/15, Praha 2, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2015 sp. zn. 44 To 606/2014 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 2. 9. 2014 sp. zn. 1 T 20/2014, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 24. 3. 2015 se stěžovatel s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod domáhal zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů, jimiž byl uznán vinným přečinem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 208 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem křivého obvinění podle ustanovení § 345 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, jehož výkon byl podmíněné odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců.

Porušení principů spravedlivého trestního procesu stěžovatel spatřoval v nedostatečném dokazování ke zjištění jeho trestní odpovědnosti, resp. nevyžádání znaleckého vyšetření jeho duševního stavu.

Dříve než Ústavní soud přikročí k věcnému přezkumu stěžovaných rozhodnutí, vždy zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti kladené na ni zákonem o Ústavním soudu, tedy mimo jiné i to, zda je přípustná.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), soudce zpravodaj návrh usnesením odmítne tehdy, jde-li o návrh nepřípustný; podle ustanovení § 75 odst. 1 je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3). Za procesní prostředek k ochraně práva zákon považuje jak řádný, tak i mimořádný opravný prostředek (s výjimkou žaloby na obnovu řízení), stejně jako jakýkoli jiný návrh, který je způsobilý zahájit řízení, v němž se navrhovatel může domoci odstranění jím namítaného nedostatku, resp. vady řízení či vady rozhodnutí. Ustanovení § 75 odst. 1 přitom nerozlišuje mezi řádnými, mimořádnými opravnými prostředky či jinými procesními prostředky; stěžovatel je tedy povinen vyčerpat příslušný procesní prostředek, s výjimkou žaloby na obnovu řízení, která je citovaným ustanovením výslovně vyloučena.

Ve svém stanovisku ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14, publikovaném pod č. 40/2014 Sb., Ústavní soud vyložil, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání.

V projednávané věci Ústavní soud zjistil z veřejně dostupné databáze soudních řízení (viz http://infosoud.justice.cz/public/search.jsp) a následně ověřil dotazem u Obvodního soudu pro Prahu 9, že stěžovatel v předmětné trestní věci dovolání nepodal; ostatně ani v ústavní stížnosti nikterak nezmínil, že by tak učinil, přestože byl o možnosti podání dovolání řádně poučen Městským soudem v Praze v závěrečné části rozsudku. Ústavní stížnost je tudíž nepřípustná, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny dostupné procesní prostředky k ochraně svých práv.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. dubna 2015

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka