Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 2656/14 ECLI:CZ:US:2014:4.US.2656.14.1 AI generated

Constitutional Court dismisses constitutional complaint and related request as filed by an obviously unauthorized person.

Case Number IV.ÚS 2656/14
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint and the associated request to annul a specific legal provision. The petitioner, a court bailiff, had previously filed numerous similar complaints which the Court consistently dismissed due to lack of standing. Consequently, the Court determined the current filing was made by an obviously unauthorized person and the accessory request lacked independent merit.

Legislator headnote

AI generated

Law on the Constitutional Court § 43(1)(c); Law on the Constitutional Court § 43(2)(b): A constitutional complaint filed by a person who is obviously unauthorized is inadmissible, and an accessory request attached to such a complaint is likewise rejected.

Keywords

AI generated
obviously unauthorized person constitutional complaint admissibility lack of standing accessory request rejection Law on the Constitutional Court

Cited Legislation

AI generated
Law on the Constitutional Court, § 43(1)(c)
Law on the Constitutional Court, § 43(2)(b)
Law on the Constitutional Court, § 43(3)
Act No. 182/1993 Coll.
Act No. 396/2012 Coll.

Cited Case Law

AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Kamila Brančíka, soudního exekutora Exekutorského úřadu Hodonín, se sídlem v Hodoníně, Sadová 15, zastoupeného JUDr. Jaromírem Josefem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Hodoníně, Velkomoravská 378/1, směřující proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 12 Co 467/2013 ze dne 11. června 2014 a proti výroku III. usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Krejsty, Exekutorský úřad Brno-město č. j. 159 EX 01766/13-003 ze dne 16. července 2013, ve spojení s návrhem na zrušení ust. čl. II bodu 4 zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, jimiž byla podle jeho názoru porušena jeho základní práva a svobody. K tomu mělo dojít aplikací v záhlaví uvedeného zákonného ustanovení, jehož zrušení stěžovatel rovněž navrhuje, a které je dle stěžovatele v rozporu s čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 4, čl. 9 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a dále čl. 8 odst. 3 a čl. 26 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Ústavní soud se podaným návrhem zabýval nejprve z hlediska stanovených procesních podmínek, tj. zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a dospěl k závěru, že tyto podmínky splněny nejsou.

Stěžovatel podal v obdobných věcech již řadu ústavních stížností, o kterých bylo Ústavním soudem rozhodnuto vždy tak, že je nelze projednat, neboť jde o návrhy podané osobou k tomu neoprávněnou (srov. usnesení Ústavního soudu

sp. zn. I. ÚS 636/14

,

II. ÚS 918/14

,

IV. ÚS 1132/14

,

III. ÚS 2657/14

dostupné na http://nalus.usoud.cz). Odůvodnění těchto rozhodnutí se plně uplatní i při posouzení stěžovatelova návrhu současného. Jelikož jsou tam vtělené názory a závěry stěžovateli známé, Ústavní soud na ně pouze odkazuje.

Ve shodě s předchozím hodnocením ústavních stížností stěžovatele i nyní proto Ústavní soud podle ust. § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost jako podanou někým zjevně neoprávněným odmítl.

Stran návrhu na zrušení ust. čl. II. bodu 4 zákona č. 396/2012 Sb. platí, že jde o návrh akcesorický, který podle ustálené judikatury Ústavního soudu sdílí osud ústavní stížnosti (stejně byl hodnocen tento návrh již v usneseních dřívějších), což je důvodem jeho odmítnutí podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 6. listopadu 2014

Vladimír Sládeček v.r.

předseda IV. senátu Ústavního soudu