Legislator Case Law & Legislation
III.ÚS 3728/13 ECLI:CZ:US:2014:3.US.3728.13.1 AI generated

Constitutional Court dismisses petition for formal defects and lack of lawyer representation.

Case Number III.ÚS 3728/13
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court rejected Pavel Černoty's petition due to multiple formal and substantive deficiencies, including the absence of legal counsel. The petitioner repeatedly filed similar defective petitions despite prior warnings from the Court regarding statutory requirements. The Court dismissed the case without a hearing, citing that further instruction would be ineffective given the petitioner's established pattern of non-compliance.

Legislator headnote

AI generated

§ 34, § 72, § 30, § 31 of the Constitutional Court Act; A petition is inadmissible if it lacks mandatory formalities or legal representation, and the Court may dismiss it without a hearing if the petitioner has previously been warned and failed to correct the defects.

Keywords

AI generated
Constitutional Court Act legal representation requirement formal petition defects inadmissible petition dismissal without hearing repeated procedural violations effective instruction principle

Cited Legislation

AI generated
§ 34 of the Constitutional Court Act
§ 72 of the Constitutional Court Act
§ 30 of the Constitutional Court Act
§ 31 of the Constitutional Court Act
§ 43 paragraph 1 letter a) of the Constitutional Court Act

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o návrhu Pavla Černoty, směřujícímu proti "konečnému usnesení Nejvyššího správního soudu pod značkou 8 As 67/13", takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podání navrhovatele není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpí řadou formálních a obsahových nedostatků a stěžovatel není pro řízení zastoupen advokátem (§ 34, § 72, § 30, § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).

Z mnoha dalších řízení, jež navrhovatel u Ústavního soudu vedl a vede, se podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byl Ústavním soudem již mnohokrát poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti a vyzýván k odstranění nedostatků návrhu.

Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnou, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené.

Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly stěžovateli objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudcem zpravodajem návrh bez jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. ledna 2014

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj