Legislator Case Law & Legislation
III.ÚS 1794/11 ECLI:CZ:US:2011:3.US.1794.11.1 AI generated

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet formal requirements and lack of attorney representation.

Case Number III.ÚS 1794/11
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint for failing to satisfy both formal and substantive requirements. The applicant submitted the petition without an attorney holding special full power of attorney, a mandatory condition for such proceedings, and did not attach the contested Supreme Court decisions. The court rejected the request because the applicant had previously submitted 66 petitions, most rejected for similar defects, and had been repeatedly instructed on the necessity of legal representation, making the repeated refusal of identical warnings procedurally ineffective.

Legislator headnote

AI generated

§ 34, § 72 odst. 6, § 29, § 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to be represented by an attorney with special full power of attorney and does not comply with the formal and substantive requirements for filing a petition.

Keywords

AI generated
constitutional complaint admissibility attorney representation requirement special full power of attorney formal requirements compliance repeated procedural warnings ineffective procedural conduct Czech Constitutional Court

Cited Legislation

AI generated
§ 29, § 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 34 a § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu
182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], přičemž jeho podání nesplňuje ani obsahové, ani formální náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem (§ 34 a § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu).
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ústavní soud proto návrh odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Cited Case Law

AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl dne 29. června 2011 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu J. K., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 16. 6. 2011 obdržel Ústavní soud podání navrhovatele, kterým napadá údajné usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 4. 2011 č. j. 29 Cdo 601/2010-158, ze dne 27. 4. 2011 č. j. 29 Cdo 599/2010-156 a usnesení ze dne 27. 4. 2011 č. j. 29 Cdo 597/2010-154. Výše označená usnesení Nejvyššího soudu ČR navrhovatel k podání nepřipojil.

V předmětném řízení navrhovatel není zastoupen advokátem na základě speciální plné moci [§ 29, § 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], přičemž jeho podání nesplňuje ani obsahové, ani formální náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem (§ 34 a § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu).

Navrhovateli je však z mnoha jeho předchozích návrhů a poskytnutých poučení o náležitostech ústavní stížnosti, kterých se mu v souvislosti s vadami těchto návrhů od Ústavního soudu v minulosti dostalo, nepochybně velmi dobře známa povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem na základě speciální plné moci. O náležitostech návrhu a předpokladech pro jeho projednání byl Ústavním soudem opakovaně poučen (např. v řízení ve věci

sp. zn. III. ÚS 272/08

,

II. ÚS 1066/09

,

III. ÚS 1387/09

,

III. ÚS 1051/10

,

III. ÚS 3059/10

,

III. ÚS 1514/11

).

Ústavní soud již v usnesení ze dne 6. 10. 2010

sp. zn. III. ÚS 2822/10

konstatoval, že v řízení o ústavní stížnosti téhož navrhovatele není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o podmínkách a předpokladech řízení o ústavní stížnosti dostávalo navrhovateli v každém jeho jednotlivém řízení, jestliže se tak stalo v mnoha předchozích řízeních u Ústavního soudu. Nelze totiž opomenout, že navrhovatel do doby rozhodování o předmětném návrhu podal k Ústavnímu soudu celkem 66 podání, která byla Ústavním soudem z valné většiny odmítnuta pro vady návrhu, ačkoli navrhovateli zaslané informace byly objektivně způsobilé vysvětlit a doložit zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak, než v zastoupení advokátem.

Proto je formální setrvání na požadavku vždy nového, avšak obsahově shodného poučení, postupem neefektivním.

Ústavní soud proto návrh odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. června 2011

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj