Legislator Case Law & Legislation
III.ÚS 452/11 ECLI:CZ:US:2011:3.US.452.11.1 AI generated

Constitutional Court dismisses complaint for procedural defects and lack of mandatory lawyer representation.

Case Number III.ÚS 452/11
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint due to formal and substantive deficiencies in the filing. The applicant failed to correct these errors within the statutory deadline despite extensions, and was not represented by a mandatory lawyer. The court ruled that the applicant could not be granted further time to remedy the defects, as the legal requirements were known and the extensions were not justified.

Legislator headnote

AI generated

§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb.; § 30, § 31 zákona o Ústavním soudu; A constitutional complaint must be filed in strict compliance with statutory formalities and mandatory lawyer representation, and failure to correct defects within the prescribed period results in dismissal.

Keywords

AI generated
constitutional complaint mandatory lawyer procedural defects statutory deadline dismissal of complaint

Cited Legislation

AI generated
§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu
182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a pro řízení před Ústavním soudem nebyla navrhovatelka zastoupena advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu).
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh navrhovatelky odmítnout.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky A. H., proti usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 12. 2010 č. j. 25 Co 473/2010-290 a Okresního soudu v Jičíně ze dne 12. 3. 2010 č. j. 3 C 109/2006-240, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 15. 2. 2011 bylo Ústavnímu doručeno podání, v němž stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud pro porušení práva na spravedlivý proces zrušil v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů v její věci a dále aby "z právních předpisů odstranil povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky".

Navrhovatelčino podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a pro řízení před Ústavním soudem nebyla navrhovatelka zastoupena advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu).

K odstranění formálních a obsahových nedostatků podání, jakož i nedostatku povinného zastoupení advokátem, byla navrhovatelka vedena písemnou výzvou, doručenou jí dne 12. 3. 2011, v níž byl též upozorněna, že nestane-li se tak ve lhůtě 30 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se jí náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí.

Ačkoli bylo navrhovatelce vyhověno v žádosti (ze dne 13. 4. 2011) o prodloužení stanovené lhůty o dalších 30 dnů (sdělení o tom jí bylo doručeno dne 24. 4. 2011), nebyly ani v této - nové - lhůtě dříve vytknuté vady odstraněny.

Další žádosti navrhovatelky o opětovné prodloužení lhůty k odstranění vad (doručené Ústavnímu soudu dne 26. 5. 2011) již vyhověno nebylo s tím, že zákonná šedesátidenní lhůta je plně dostačující pro podání formálně perfektní ústavní stížnosti, a její faktické prodlužování stanovováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být výjimečné. Navrhovatelkou uváděná okolnost, pro kterou by měla být lhůta určená jí k odstranění vad znovu prodloužena (opakovaně nepříznivá zdravotní situace v rodině), pak za onen výjimečný důvod považovat již nelze; neodůvodněné prodlužování lhůty by navrhovatelku též neoprávněně zvýhodňovalo ve srovnání s jinými stěžovateli, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli. Nelze ani odhlédnout od skutečnosti, že již při podání ústavní stížnosti bylo navrhovatelce z jiných řízení vedených u Ústavního soudu (a to již od roku 2004) známo, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, jakož i to, že v řízení před Ústavním soudem je vyžadováno povinné zastoupení advokátem.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh navrhovatelky odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. května 2011

Vladimír Kůrka

soudce zpravodaj