Legislator Case Law & Legislation
IV.ÚS 16/11 ECLI:CZ:US:2011:4.US.16.11.1 AI generated

Constitutional complaint dismissed as premature due to pending appeal to Supreme Court under exhaustion of remedies rule.

Case Number IV.ÚS 16/11
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Darren, s. r. o., ruling it inadmissible. The applicant argued violations of fundamental rights but had simultaneously filed an appeal to the Supreme Court regarding the same judgment. The court determined that under the exhaustion of remedies principle, the constitutional complaint was premature because the appeal constituted the final procedural remedy available at that time. Consequently, the court rejected the complaint without examining its merits, noting the applicant retains the right to file a constitutional complaint against the Supreme Court's decision later.

Legislator headnote

AI generated

§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if filed before the exhaustion of all ordinary and extraordinary remedies, including pending appeals to the Supreme Court.

Keywords

AI generated
exhaustion of remedies constitutional complaint inadmissibility pending appeal procedural remedies Czech Constitutional Court legal certainty premature filing

Cited Legislation

AI generated
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jak na to jmenovaný soud poukázal ve svém rozhodnutí
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu
e) zákona o Ústavním soudu s tím ovšem, že stěžovateli zůstává možnost uplatnit ústavní stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu případně podle ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu i proti rozhodnutí odvolacího soudu.

Cited Case Law

AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 21. února 2011 o ústavní stížnosti společnosti Darren, s. r. o., se sídlem v Opatovicích nad Labem, U Elektrárny 306, zastoupené Mgr. Jiřím Zrůstkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Doudlebská 1699/5, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích sp. zn. 22 Co 22/2010 ze dne 19. 10. 2010, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se svou ústavní stížností, s tvrzením porušení práv zaručovaných čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a z důvodů v ústavní stížnosti rozvedených, domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž Krajský soud v Hradci Králové rozhodoval o odvolání stěžovatele a dalšího účastníka řízení proti rozsudku soudu I. stupně. Z obsahu ústavní stížnosti plyne, že stěžovatel současně podal proti uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu také dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.

Předtím, než přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Obecným účelem právní úpravy formálních náležitostí a lhůt v citovaném zákoně je zajištění řádného chodu soudnictví a zejména zachování právní jistoty.

Jednou z podmínek věcného projednání ústavní stížnosti je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje. Ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jak na to jmenovaný soud poukázal ve svém rozhodnutí

sp. zn. IV. ÚS 234/11

ze dne 10. 2. 2011, přitom nerozlišuje mezi řádnými a mimořádnými opravnými prostředky; stěžovatelé jsou tedy povinni vyčerpat oba druhy procesních prostředků, s výjimkou žaloby na obnovu řízení, která je citovaným ustanovením výslovně vyloučena, a mimořádného opravného prostředku schopného odmítnutí z důvodů závisejících na uvážení rozhodujícího orgánu ve smyslu § 75 odst. 1 věta za středníkem citovaného zákona.

Pokud stěžovatel svého práva podat mimořádný opravný prostředek využil, je nezbytné jím podané dovolání považovat za poslední procesní prostředek, které zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Z této skutečnosti pak nelze než dovodit, že ústavní stížnost byla podána předčasně; jedná se tudíž o návrh nepřípustný podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s ustanovením § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

Obdobný závěr vyplývá mj. i z usnesení ze dne 18. 1. 2007

sp. zn. IV. ÚS 393/06

[Sb. n. u., sv. 44, str. 755 (757)], kterým byla jako nepřípustná odmítnuta ústavní stížnost podaná souběžně s dovoláním, obsahujícího důvody, na něž možno v části týkající se závěru o nepřípustnosti stížnosti i v této věci odkázat. Současné podávání dovolání a ústavní stížnosti tedy nemá oporu v ustanoveních zákona o Ústavním soudu a navíc není řešením, které by vyhovovalo požadavku právní jistoty. Věcným projednáním ústavní stížnosti by mohlo dojít k vydání dvou rozdílných rozhodnutí v téže věci.

Ústavní soud nemá ani v této věci, z důvodů, které jsou rozvedeny v již zmiňovaném usnesení Ústavního soudu

sp. zn. IV. ÚS 234/11

, na rozhodnutí Nejvyššího soudu vyčkávat, a proto ústavní stížnost aniž posuzoval její důvodnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu s tím ovšem, že stěžovateli zůstává možnost uplatnit ústavní stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu případně podle ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu i proti rozhodnutí odvolacího soudu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. února 2011

Pavel Holländer

soudce zpravodaj