Legislator Case Law & Legislation
III.ÚS 842/10 ECLI:CZ:US:2010:3.US.842.10.1 AI generated

Constitutional court dismisses premature constitutional complaint filed before ordinary court proceedings conclude.

Case Number III.ÚS 842/10
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against lower court decisions regarding a judge's recusal. The applicant argued that the presiding judge was biased based on prior rulings, but the court found the complaint procedurally inadmissible because ordinary criminal proceedings had not yet concluded. The court emphasized that constitutional review is subsidiary and only available after exhausting all ordinary legal remedies within the regular judicial system.

Legislator headnote

AI generated

§ 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Ústavní stížnost je podána předčasně, pokud soudní řízení není dokončeno a opravné prostředky v rámci obecných soudů ještě nebyly vyčerpány.

Keywords

AI generated
constitutional complaint admissibility subsidiarity principle exhaustion of remedies ordinary proceedings conclusion judicial recusal review

Cited Legislation

AI generated
§ 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud - pro porušení čl.
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud - pro porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny") a čl.
čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny") a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluvy") - v záhlaví označená rozhodnutí zrušil.
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
směřuje proti rozhodnutí, které není způsobilým předmětem ústavního přezkumu (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu

Cited Case Law

AI generated
III. ÚS 441/04
Constitutional Court dismisses appeal against refusal of retrial due to judge impartiality violation. The court found the lower courts violated the right to a fair trial. The decision establishes that a judge's impartiality is compromised when the victim is a judge at the same court. The court ruled that the lower courts violated the right to a fair trial by failing to recognize the conflict of interest. The decision establishes that a judge's impartiality is compromised when the victim is a judge at the same court. The court ruled that the lower courts violated the right to a fair trial by failing to recognize the conflict of interest.
Wettstein proti Švýcarsku
či rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věcech Wettstein proti Švýcarsku, Piersack proti Belgii nebo Pabla KY proti Finsku - považovat za nepodjatou.
Piersack proti Belgii
či rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věcech Wettstein proti Švýcarsku, Piersack proti Belgii nebo Pabla KY proti Finsku - považovat za nepodjatou.
Pabla KY proti Finsku
či rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věcech Wettstein proti Švýcarsku, Piersack proti Belgii nebo Pabla KY proti Finsku - považovat za nepodjatou.
II. ÚS 105/01
Constitutional Court annulled district court judges' exclusion due to improper application of recusal rules.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti J. Š., zastoupené Mgr. Ing. Martinou Soudkovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Na Roudné 18, proti usnesení Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 25. 11. 2009 sp. zn. 2 T 6/2009 a proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 1. 2010 sp. zn. 8 To 474/2009, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud - pro porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny") a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluvy") - v záhlaví označená rozhodnutí zrušil.

Usnesením okresního soudu bylo rozhodnuto, že JUDr. Bc. Alena Rundová, Ph.D., LL.M., předsedkyně senátu, není vyloučena z projednávání věci vedené u něj pod sp. zn. 2 T 6/2009, a krajský soud stěžovatelčinu stížnost proti tomuto rozhodnutí rovněž napadeným usnesením zamítl jako nedůvodnou.

Stěžovatelka je přesvědčena, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno její právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 Úmluvy, neboť soudkyni JUDr. Bc. Alenu Rundovou, Ph.D., LL.M. není možné - ve smyslu závěrů nálezu Ústavního soudu

sp. zn. III. ÚS 441/04

či rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věcech Wettstein proti Švýcarsku, Piersack proti Belgii nebo Pabla KY proti Finsku - považovat za nepodjatou.

Předtím, než může Ústavní soud přistoupit k věcnému přezkumu stížností napadených rozhodnutí obecných soudů, je jeho povinností přezkoumat, zda jsou splněny procesní podmínky, jež takový přezkum připouštějí; to je významné potud, že v dané věci tyto podmínky splněny nejsou.

Je tomu tak proto, že jedním z pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených práv a svobod, je i její subsidiarita, a jí korespondující princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, včetně rozhodování obecných soudů. Konstantní judikatuře Ústavního soudu pak odpovídá, že ústavní soudnictví je především vybudováno na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž případná protiústavnost již není napravitelná jiným způsobem, tj. procesními prostředky, jež se podávají z právních předpisů, jež upravují příslušné (soudní) řízení. Ústavnímu soudu nepatří obcházet pořad práva již proto, že stojí vně systému ostatních orgánů veřejné moci, a není ani součástí soustavy obecných soudů (čl. 81, čl. 90 Ústavy České republiky).

Stěžovatelka podala ústavní stížnost v situaci, kdy soudní řízení nebylo dosud skončeno.

Lze sice s ní souhlasit, namítá-li, že projednávání a rozhodování ve věci musí být spravedlivé, čemuž by odporovalo, byla-li by věc projednávána a rozhodnuta soudkyní, kteroužto věc projednávána a rozhodována být neměla, jelikož měla být vyloučena. Bude-li mít však v dalším průběhu řízení za to, že právě tak tomu v daném řízení bylo, resp. že rozhodnutí - jí nepříznivé - bylo vydáno soudkyní podjatou, nic jí nebude překážet, aby proti takovému rozhodnutí brojila v rámci soustavy obecných soudů opravnými prostředky, které trestní řád předvídá, a jež jsou - i ve vztahu k této námitce - stěžovatelce k dispozici. Teprve po jejich vyčerpání, bude-li se nadále domnívat, že stav protiústavnosti napraven nebyl, se může domáhat, aby Ústavní soud zasáhl.

Ústavní stížnost je tím podána předčasně, resp. směřuje proti rozhodnutí, které není způsobilým předmětem ústavního přezkumu (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Již jen nad tento (rozhodný) rámec lze zaznamenat, že Ústavní soud otevřel přezkum v situaci, kdy naopak dosavadnímu soudci (či senátu) byla projednávaná věc odejmuta a přikázána k projednání soudci jinému (či senátu), jestliže takovým rozhodnutím, byť učiněným v průběhu řízení, byli jeho účastníci - zde bez možnosti efektivní nápravy - zbaveni práva na to, aby jejich věc projednal zákonný soudce (viz např. nález

sp. zn. II. ÚS 105/01

).

Návrh, který je podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustný, musí být podle § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona odmítnut; rozhodne o tom bez jednání soudce zpravodaj.

Odmítnut musel být taktéž stěžovatelčin návrh na odklad vykonatelnosti napadených usnesení, neboť ve vztahu k (věcně neprojednatelné) ústavní stížnosti má akcesorický charakter, a sdílí její osud.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. března 2010

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj