Legislator Case Law & Legislation
I.ÚS 3242/09 ECLI:CZ:US:2009:1.US.3242.09.1 AI generated

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of mandatory lawyer representation as required by law.

Case Number I.ÚS 3242/09
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint without a hearing because the applicant failed to engage a mandatory lawyer. Although the applicant had previously been warned about this procedural requirement in multiple prior cases, the Court deemed repeated warnings sufficient to establish the rule. Consequently, the Court ruled that the complaint was inadmissible due to the absence of required legal representation.

Legislator headnote

AI generated

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court must reject a constitutional complaint if the applicant fails to be represented by a lawyer, even if the applicant was previously warned about this requirement in similar proceedings.

Keywords

AI generated
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility procedural requirements repeated warnings Czech Constitutional Court legal representation inadmissible complaint

Cited Legislation

AI generated
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court

Cited Case Law

AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Z. A., proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 99/2009-28 ze dne 30. 9. 2009, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Nejvyššího správního soudu.

Dříve, než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu napadeného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Stěžovatel však zastoupen advokátem není.

Stěžovatel se již vícekrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnou vadou, tj. neexistencí povinného zastoupení advokátem. Na tento nedostatek byl opakovaně upozorňován s poučením, že jeho neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí podané ústavní stížnosti (srov. např.

sp. zn. I. ÚS 1966/09

,

sp. zn. IV. ÚS 1796/09

a další).

Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. prosince 2009

Vojen Güttler v.r.

soudce zpravodaj