Legislator Case Law & Legislation
I.ÚS 987/09 ECLI:CZ:US:2009:1.US.987.09.1 AI generated

Constitutional complaint dismissed for failure to comply with mandatory lawyer representation requirement under constitutional court law.

Case Number I.ÚS 987/09
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the applicant P. Ch. against lower court rulings regarding court fee exemptions. The applicant argued violations of fundamental rights but failed to appoint a lawyer as required by law, despite having prior knowledge of this obligation from previous cases. The court rejected the complaint because the statutory requirement for legal representation was not met, rendering the filing procedurally inadmissible.

Legislator headnote

AI generated

Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 30 para. 1: A constitutional complaint filed without a lawyer's representation is inadmissible and must be rejected.

Keywords

AI generated
constitutional complaint mandatory lawyer representation procedural inadmissibility court fee exemption fundamental rights

Cited Legislation

AI generated
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court

Cited Case Law

AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm o ústavní stížnosti stěžovatele P. Ch., bez právního zastoupení, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 1. 2009, čj. 1 Co 386/2008 - 233, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 8. 2008, čj. 37 C 169/2005 - 190, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 20. 4. 2009 napadl stěžovatel v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, vydaná v rámci řízení, v němž se domáhal osvobození od soudních poplatků. Navrhl, aby byla nálezem zrušena, neboť se cítí dotčen ve svých základních právech zakotvených v Listině základních práv a svobod a Úmluvě o ochraně základních práv a svobod.

Dříve než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), přičemž shledal, že tomu tak není. Stěžovatel nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jenž ukládá fyzickým a právnickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti.

Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel vede, je přitom již dostatečně poučen, jaké náležitosti zákon pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje (viz např. nedávné ústavní stížnosti vedené pod

sp. zn. II. ÚS 2291/08

,

sp. zn. II. ÚS 2294/08

,

sp. zn. III. ÚS 2292/08

a další). Součástí poučení byl pravidelně i návod, jak postupovat k odstranění vad ústavní stížnosti.

Ústavní soud pouze pro úplnost dodává, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a v zákonné lhůtě, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.

Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. dubna 2009

František Duchoň

soudce Ústavního soudu