Legislator Case Law & Legislation
III.ÚS 2288/08 ECLI:CZ:US:2008:3.US.2288.08.1 AI generated

Constitutional Court dismisses appeal for non-exhaustion of legal remedies against lower court rulings.

Case Number III.ÚS 2288/08
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court rejected the Constitutional Court's appeal against the Supreme Court's refusal to grant leave to appeal. The appellant argued that lower courts violated fundamental rights and the Constitution, but failed to exhaust all available legal remedies. The court ruled that the Constitutional Court serves as a last resort and requires prior exhaustion of standard judicial processes before accepting such complaints.

Legislator headnote

AI generated

§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; The Constitutional Court's jurisdiction is subsidiary, requiring the exhaustion of all ordinary legal remedies before a constitutional complaint is admissible.

Keywords

AI generated
exhaustion of remedies subsidiarity principle Constitutional Court legal remedies last resort mechanism

Cited Legislation

AI generated
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.
Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
Z uvedeného se podává, že stěžovatelka před podáním ústavní stížnosti nedostála požadavku vyjádřenému v ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
čl. 2 odst. 2 Ústavy ČR
1 Listiny základních práv a svobod a dále, že se obecné soudy svým postupem dostaly též do rozporu s čl. 2 odst. 2 Ústavy ČR.
čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a dále, že se obecné soudy svým postupem dostaly též do rozporu s čl.
čl. 4 Ústavy ČR
§ 218a a § 218 písm. b) o. s. ř.
Ústavní stížností kritizovaným usnesením Vrchní soud v Praze podle § 218a a § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl odvolání směřující do v záhlaví označeného usnesení Městského soudu v Praze.
§ 229 odst. 4 o. s. ř.
Ve smyslu § 229 odst. 4 o. s. ř. lze napadnout pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání, žalobou pro zmatečnost.

Cited Case Law

AI generated
sp. zn. III. ÚS 117/2000
sp. zn. III. ÚS 117/2000

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Ústavní soud rozhodl dne 18. září 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatelky Slovenský plynárenský priemysel, a. s., IČ 35 815 256, se sídlem Mlynské Nivy 44/a, 825 11 Bratislava, Slovenská republika, zastoupené Mgr. Zuzanou Horákovou, advokátkou Advokátní kanceláře Ružička, Srp & Partners s. r. o., se sídlem Ovocný trh 8/1096, Palác Myslbek, 110 00 Praha 1, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. ledna 2008 č. j. 7 Cmo 240/2007-1223 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. dubna 2007 č. j. F 36535/2007/B 5638-686, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností napadla stěžovatelka v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, přičemž s poukazem na blíže rozvedené výhrady jednak tvrdila, že se jimi cítí být dotčena ve svých ústavně zaručených základních právech zakotvených v čl. 26 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a dále, že se obecné soudy svým postupem dostaly též do rozporu s čl. 2 odst. 2 Ústavy ČR. Z těchto důvodů se domáhala, aby Ústavní soud předmětná rozhodnutí obecných soudů nálezem zrušil.

Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Dle § 75 odst. 1 citovaného zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.

V tomto ustanovení má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva, nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná (čl. 4 Ústavy ČR). Smysl a účel této zásady reflektuje maximu, dle níž ochrana ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, v tom rámci zejména obecné justice. Ústavní soud představuje v této souvislosti ultima ratio, institucionální mechanismus, jenž nastupuje v případě selhání všech ostatních (kupř. nález

sp. zn. III. ÚS 117/2000

).

Ústavní stížností kritizovaným usnesením Vrchní soud v Praze podle § 218a a § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl odvolání směřující do v záhlaví označeného usnesení Městského soudu v Praze. Ve smyslu § 229 odst. 4 o. s. ř. lze napadnout pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání, žalobou pro zmatečnost. Z uvedeného se podává, že stěžovatelka před podáním ústavní stížnosti nedostála požadavku vyjádřenému v ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Vzhledem k tomu bylo třeba o návrhu rozhodnout, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. září 2008

Pavel Holländer

soudce zpravodaj