Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding medical chamber fee as trivial and non-justiciable.
Legislator summary
AI generatedThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint against a district court ruling and a regulation of the Medical Chamber. The applicant argued that the court's decision to order a 540 CZK payment violated his fundamental rights due to perceived discrimination against private practitioners. The court rejected the complaint, deeming the disputed sum trivial and noting that the Constitutional Court lacks jurisdiction over the specific regulation challenged.
Legislator headnote
AI generated§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.: The Constitutional Court dismisses a constitutional complaint as obviously unfounded when the challenged decision involves a trivial amount lacking extremity, or when the complaint concerns a normative act outside the Court's jurisdiction.
Keywords
AI generatedCited Legislation
AI generatedFull text
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 18. ledna 2006 v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele MUDr. J. H., zastoupeného JUDr. Milanem Vašíčkem, advokátem se sídlem 602 00 Brno, Lidická 57, o ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 16. 6. 2005 č. j. 16 C 117/2005-48, na postup České lékařské komory a o návrhu na zrušení § 5 Stavovského předpisu České lékařské komory č. 7, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše citovaného rozsudku s tím, že jej považuje za rozhodnutí, kterým bylo porušeno jeho právo zakotvené v čl. 3, čl. 26 odst. 1, 3 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 4 Ústavy České republiky. Uvedl, že Okresní soud v Olomouci zamítl žalobu, kterou se domáhal zaplacení částky 540,- Kč po České lékařské komoře. Uvedenou částku, dle svého přesvědčení, zaplatil žalované bezdůvodně, poněvadž její rozhodnutí o stanovení příspěvku pro soukromé lékaře na rok 2004 ve výši 2.010,- Kč považuje za diskriminační, když jde o příspěvek o 540,- Kč vyšší, než byl stanoven pro lékaře v pracovním poměru.
Navrhovatel je přesvědčen, že nelze nalézt racionálně odůvodnitelný rozdíl mezi postavením soukromého lékaře a lékaře zaměstnaného, konečně ani soud, který o věci rozhodoval, pro předmětné rozlišování ospravedlnitelný rozdíl nenalezl a neshledal. Dále navrhl, aby Ústavní soud zrušil § 5 Stavovského předpisu České lékařské komory č. 7, když tímto byla výše platby stanovena, a také aby zakázal označené lékařské komoře v různé výši příspěvky vybírat.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného rozsudku zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Je třeba konstatovat, že ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí o částce, kterou nutno označit za bagatelní - v případě bagatelních věcí § 202 odst. 2 obč. soudního řádu nepřipouští ani odvolání a vzhledem k tomu, že v této ústavní stížnosti nebyla shledána extrémnost rozhodnutí označeného obecného soudu ohledně částky 540,- Kč, nelze námitky uplatněné stěžovatelem a také předmětnou ústavní stížnost považovat za opodstatněné.
Návrh, kterým se stěžovatel domáhá výroku, jímž by bylo České lékařské komoře zakázáno vybírat příspěvky dle § 5 Stavovského předpisu komory, je návrhem, k jehož projednání není Ústavní soud příslušným. S ohledem na odmítnutí ústavní stížnosti proti výše citovanému rozsudku Okresního soudu v Olomouci pro její neopodstatněnost, její další částí týkající se § 5 Stavovského předpisu České lékařské komory č. 7 nebyl důvod se zabývat [§ 43 odst. 2 písm. a), § 43 odst. 1 písm. d), § 74 zák.
č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. ledna 2006