Legislator Case Law & Legislation
II.ÚS 677/04 ECLI:CZ:US:2005:2.US.677.04 AI generated

Constitutional complaint dismissed as inadmissible because administrative appeal was not final and no other remedy existed.

Case Number II.ÚS 677/04
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by a company against a regional court's decision. The company sought to challenge a fine imposed by the Competition Authority, but the regional court had only partially granted a stay of execution, leaving the fine in effect. The court ruled the complaint inadmissible because the administrative proceedings were not yet final and the applicant had not exhausted all available legal remedies.

Legislator headnote

AI generated

§ 72 odst. 1 lit. a) zákona č. 182/1993 Sb.; § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law and the decision is not final.

Keywords

AI generated
constitutional complaint inadmissibility exhaustion of remedies principle finality of decision requirement administrative law review stay of execution partial

Cited Legislation

AI generated
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb.
prosince 2004 obdržel Ústavní soud, ve lhůtě dle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon"), ústavní stížnost, kterou se stěžovatelka domáhala zrušení shora uvedeného rozhodnutí.
§ 72 odst. 1 lit. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb.
Podle ustanovení § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "s.
§ 73 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb.

Cited Case Law

AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v neveřejném jednání soudcem zpravodajem JUDr. Jiřím Nykodýmem ve věci ústavní stížnosti společnosti E. P., spol. s r. o., právně zastoupené JUDr. P. D., LL.M., PhD., směřující proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. října 2004, č. j. 31 Ca 103/2004-162, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 13. prosince 2004 obdržel Ústavní soud, ve lhůtě dle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon"), ústavní stížnost, kterou se stěžovatelka domáhala zrušení shora uvedeného rozhodnutí.

Stěžovatelka se správní žalobou domáhala zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 15. září 2004, č. j. R 36, 37/2003. Současně se domáhala i zrušení prvostupňového rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 27. října 2003, č. j. S 164/03-6151/03-ORP. Společně se správní žalobou podala návrh, aby žalobě byl přiznán odkladný účinek.

Krajský soud v Brně napadeným usnesením části návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby vyhověl, a to tak, že přiznal odkladný účinek pokud jde o výrok II., rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tímto výrokem byla stěžovatelce uložena pokuta ve výši 22.000.000 Kč.

Ve zbytku byl návrh na přiznání odkladného účinku žalobě zamítnut. Proti zamítavé části rozhodnutí Krajského soudu v Brně směřuje ústavní stížnost stěžovatelky.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k věcnému projednání návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti, zkoumá, zda jsou splněny předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti. Po tomto přezkumu Ústavní soud konstatuje, že podaný návrh je nepřípustný.

Ústavní stížnost lze podat proti pravomocnému rozhodnutí [§ 72 odst. 1 lit. a) zákona]. Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona lze podat ústavní stížnost teprve poté, co již byly vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje. Tento závěr Ústavního soudu vychází z jeho rozsáhlé judikatury k ustanovení § 75 zákona (např. nález

sp. zn. III. ÚS 62/95

, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 4, str. 243). Podle této judikatury je ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech vybudována především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem. Přezkum "jiného zásahu" je v podstatě jinak nezbytnou výjimkou, u níž však podmínka nemožnosti nápravy protiústavnosti jiným způsobem musí být zachována.

Jiným zásahem orgánu veřejné moci pak zpravidla bude převážně jednorázový, protiprávní a zároveň protiústavní útok těchto orgánů vůči základním ústavně zaručeným právům, který v době útoku představuje trvalé ohrožení, a takový útok sám není výsledkem řádné rozhodovací pravomoci těchto orgánů a vymyká se obvyklému přezkumnému řízení.

Podle ustanovení § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "s. ř. s.") rozhodne správní soud o odkladném účinku žaloby, pokud jsou naplněny stanovené podmínky. Dle ustanovení § 73 odst. 4 s. ř. s. může soud rozhodnutí o přiznání odkladného účinku změnit, změní-li se poměry. Soud tak může učinit i bez návrhu. Rozhodnutí, kterým nebyl přiznán žalobě odkladný účinek v celém rozsahu, tedy není rozhodnutím konečným. Ústavní soud s ohledem na uvedené skutečnosti konstatuje, že v této fázi řízení nelze stěžovatelce přiznat možnost ochrany prostřednictvím řízení o ústavní stížnosti. Současně není možno uzavřít, že by se jednalo o jiný zásah orgánu veřejné moci.

Zásah Ústavního soudu by tedy byl přípustný v případě, pokud by namítané vady nebyly odstraněny ani v rámci vlastního řízení správního soudu.

Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný. Vzhledem k tomu, že tato situace v posuzované věci nastala, rozhodl Ústavní soud, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. ledna 2005

JUDr. Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj