Legislator Case Law & Legislation
Pl.ÚS 32/02 ECLI:CZ:US:2002:Pl.US.32.02 AI generated

Constitutional Court rejects challenge to election deposit requirements in Senate majority voting system as non-discriminatory.

Case Number Pl.ÚS 32/02
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected five identical petitions from the Regional Court in Ostrava to strike down election deposit provisions for Senate elections. The Regional Court argued that the deposit system discriminated against candidates and violated constitutional equality, citing a previous ruling on similar grounds. The Court dismissed the challenge by distinguishing the Senate's majority voting system from the proportional system used in the Chamber of Deputies, concluding that the deposit serves as a valid filter for serious political intent rather than an unconstitutional barrier.

Legislator headnote

AI generated

§ 61 odst. 2 písm. e) a § 62 odst. 2 písm. e) zákona o volbách do Parlamentu ČR; The Constitutional Court held that election deposits in a majority voting system are not discriminatory but serve as a legitimate filter ensuring candidates act in good faith and possess serious political intent.

Keywords

AI generated
election deposit constitutionality Senate majority voting system political party registration discrimination in elections Czech electoral law good faith candidacy proportionality principle

Cited Legislation

AI generated
Art. 5 of the Constitution of the Czech Republic
Art. 22 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
§ 61 odst. 2 písm. c) of the Act on Elections to the Parliament of the Czech Republic
§ 62 odst. 2 písm. c) of the Act on Elections to the Parliament of the Czech Republic
§ 43 odst. 2 písm. b) of the Act on the Constitutional Court

Cited Case Law

AI generated

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

Zrušení § 61 odst. 2 písm. e) a § 62 odst.2 písm. e) zákona o volbách do Parlamentu ČR (volební kauce)

Ústavní soud v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského, rozhodl o návrhu Krajského soudu v Ostravě, za který jedná JUDr. Eliška Cihlářová, na zrušení ustanovení § 61 odst. 2 písm.c) a § 62 odst. 2 písm. e) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu bylo doručeno pět identických návrhů Krajského soudu v Ostravě, kterými tento soud, v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy ČR, předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení ustanovení § 61 odst. 2 písm. c) a § 62 odst. 2 písm. c) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o volbách").

V souvislosti s projednáváním návrhů na zrušení rozhodnutí správních orgánů, kterými byly odmítnuty přihlášky politických stran "Akce za zrušení Senátu a proti vytunelování důchodových fondů" se sídlem v Plzni, "Sebeobrana voličů" se sídlem v Plzni, jakož i koalice složené z těchto dvou stran, podané pro volby do Senátu Parlamentu ČR, dospěl Krajský soud v Ostravě k názoru, že stanovení kauce pro volby do Senátu má diskriminační povahu, zakládá nerovnost kandidátů, a je proto v rozporu s čl. 5 Ústavy ČR a článkem 22 Listiny základních práv a svobod. Bližší ústavněprávní argumentaci návrhy neobsahovaly, s výjimkou poukazu na nález Ústavního sodu Pl. ÚS 42/2000.

S ohledem na naprosto stejnou a stejně kusou argumentaci všech návrhů spojil Ústavní soud usnesením pléna ze dne 29.9.2002 věci ke společnému projednání s tím, že společné řízení bude nadále vedeno pod

sp. zn. Pl. ÚS 32/02

. Společným soudcem v těchto věcech pak byl určen soudce Ústavního soudu JUDr. Pavel Varvařovský.

Čtvrtý senát Ústavního soudu především konstatoval, že o obdobném návrhu podaném Krajským soudem v Brně, rozhodl první senát dne 24.9.2002, usnesením

sp. zn. Pl. ÚS 24/02

tak, že návrh jako zjevně neopodstatněný odmítl. S argumenty prvého senátu se čtvrtý senát ztotožňuje.

V nálezu

Pl. ÚS 42/2000

(svazek 21, str. 135 Sbírky nálezů a usnesení ÚS ČR) judikoval Ústavní soud, že volební kauce mají své specifické odlišnosti v systému poměrného zastoupení, který platí pro volby do Poslanecké sněmovny, a jiné v souvislosti s většinovým systém platným pro volby do Senátu. Tyto specifické rysy jsou spjaty s odlišnou charakteristikou obou volebních systémů, z nichž první je založen především na principu výběru a diferenciace a na základním hodnotovém kritériu proporcionality reprezentace politických sil vůči počtu jimi získaných hlasů, zatímco druhý zdůrazňuje význam volební diferenciace jako východisko pro politickou integraci ve prospěch vyjádřené většiny.

Volební kauce v případě voleb do Senátu tedy představují určitou záruku vážnosti úmyslu volební strany realizovat ústavně zaručená základní politická práva, zakotvená především v čl. 21 Listiny základních práv a svobod. Jinými slovy řečeno: funkcí volební kauce v malých volebních obvodech v rámci většinového volebního systému je odrazovat od realizace pasivního volebního práva takové jednotlivce a skupiny jednotlivců, kteří hodlají kandidovat z jiných než z vážných politických důvodů a jejichž předpokládané šance na volební úspěch jsou prakticky nereálné. Stanovená částka 20.000,- Kč nepředstavuje

diskriminační opatření ani ve formálním (tzv. přímá nerovnost) ani v neformálním (tzv. nepřímá nerovnost) smyslu. Volební kauce je formálně upravena pro všechny kandidující subjekty stejně a zároveň její výše není tak nepřiměřená, že by z politické soutěže apriori fakticky vylučovala subjekty, které hodlají svoji kandidaturu pojmout vskutku seriózně.

Zákonné stanovení volebních kaucí ve volbách do Senátu PČR respektuje obecné požadavky, kladené na tvorbu zákonů: podmínky dostupnosti zákona, jeho srozumitelnosti a předvídatelnosti následků, které vyvolá. "Za "zákon" lze tedy považovat pouze normu formulovanou dostatečně přesně na to, aby občanovi umožnila přizpůsobit chování" (věc Hashman a Harrupová vs. Spojené království, in: Přehled rozsudků Evropského soudu pro lidská práva č. 1/2000, str. 46). Volební zákon je nesporně dostupný, stanovení volebních kaucí splňuje rovněž požadavek srozumitelnosti a následek nesplnění povinnosti složení volební kauce, tedy odmítnutí přihlášky kandidáta k registraci, byl a je zřejmý a předvídatelný. Domněnce o principielní protiústavnosti volebních kaucí v rámci většinového volebního systému nesvědčí ostatně ani argument komparativní, neboť volební kauce jsou v řadě demokratických zemí s tímto volebním systémem známy (jejich příkladmý výčet, publikovaný v češtině, viz např. J. Filip, K otázce ústavnosti volebních kaucí, in: Časopis pro právní vědu a praxi č. 2/1996, str. 273).

Z výše uvedených důvodů proto IV. senát Ústavního soudu návrh na zrušení ustanovení § 61 odst. 2 písm. e) a § 62 odst. 2 písm. e) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně neopodstatněný odmítl [§ 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. září 2002

JUDr. Eva Zarembová

předsedkyně senátu