Legislator Case Law & Legislation
I.ÚS 260/99 ECLI:CZ:US:2000:1.US.260.99 AI generated

Constitutional complaint dismissed because the underlying court decision was annulled by the Supreme Court.

Case Number I.ÚS 260/99
Court / Authority
Jurisdiction Czech Republic (CZ)
Decision Date
Outcome Dismissed

Legislator summary

AI generated

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed against a regional court judgment. The applicant argued for the protection of fundamental rights, but the proceedings were halted when the Supreme Court annulled the contested decision and remanded the case. Consequently, the Constitutional Court found the subject matter of the complaint no longer existed.

Legislator headnote

AI generated

čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR; § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is inadmissible if the legal force of the challenged decision has ceased to exist due to its annulment by a higher court.

Keywords

AI generated
constitutional complaint legal force annulment of judgment Supreme Court procedural prerequisite

Cited Legislation

AI generated
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR rozhoduje Ústavní soud o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod.
§ 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb.
Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., jako návrh nepřípustný.

Need to analyze how this precedent applies to your matter?

Cross-reference this judgment against statutes, commentaries, and subsequent citing case law inside Legislator AI.

Open in Legislator →

Full text

I.ÚS 260/99

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti M. T., zastoupené JUDr. V. K., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16.2.1999, č.j. 19 Co 209/99-102, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 26. května 1999 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost podaná M. T., zastoupenou JUDr. V. K., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 19 Co 209/99-102 ze dne 16.2.1999. Ústavní soud usnesením ze dne 8.9.1999 řízení přerušil, neboť zjistil, že proti uvedenému rozsudku bylo podáno dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Poté, co Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 10.11.2000, č.j. 22 Cdo 1253/99-135, rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích zrušil, pokračoval Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti.

Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR rozhoduje Ústavní soud o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Z tohoto ustanovení vyplývá, že jednou z podmínek řízení před Ústavním soudem je právní moc napadeného rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud ČR rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16.2.1999, č.j. 19 Co 209/99-102, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, odpadl předmět ústavní stížnosti.

Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 20.12.2000

JUDr. Ivana Janů

soudce zpravodaj